Tvoje pov:
,,Tak jo Eclipse."řekla jsem.
Bylo to divné, když byli Sunny a Moony spojení. Ale slušelo jim to. Nebo mu? To je jedno.
,,Emm...y/n?"začal Eclipse.
,,Ano Eclipse?"
,,Nevadí ti že jsme teď takhle že ne?"zeptal se.
,, Samozřejmě že ne. Popravdě... možná mi to tak dokonce vyhovuje víc. Jste tady oba dva zároveň. Jsi milý a kamarádský jako Sunny a pozorný a ne tak moc hyperaktivní jako Moony."odpověděla jsem mu na jeho otázku.
,,To jsem rád, nechci aby jsi se cítila nějak blbě."řekl.
,,Tak to se určitě necítím."ujistila jsem ho.
,,To je dobré vědět."
,,To jo no..."zastavila jsi se skoro na konci věty.
,,Děje se něco n/n?"ujišťoval se Eclipse.
,,Ne...nebo...není to nic tak zajímavého..."
,,To je jedno i tak mi to musíš říct. Můžeš."opravil se.
,, Pokud se ti o tom chce mluvit."
,, Klidně ti to řeknu."řekla jsem smutným hlasem.
,, Dobře, o co teda jde?"zeptal se Eclipse znovu.
,,No, jen mi došlo, že bych asi měla jet zpátky domů. Nechce se mi, ale už jsem tam dlouho nebyla a ségře jsem ani nedala vědět. Mohla by se o mě bát. Sice respektuje to, že mám vlastní život atd, ale i tak."řekla jsem nakonec.
,,Aha..."řekl a snížil svůj před chvílí veselý a hlasitý hlas na smutný šepot.
,,Tak to už by jsi asi měla jet..."odmlčel se.
,,Ale přijedeš zítra že jo?"zeptal se po chvíli ticha Eclipse.
,, Samozřejmě že ano."odpověděla jsem mu.
,,To je dobře, nevím jak na mě budou reagovat děti."řekl.
,,Podle mě se jim určitě budeš líbit!"řekla jsem a přitom jsem se pokusila o povzbudivý hlas.
,,Děkuji moc y/n. Ahoj zítra!"rozloučil se mnou.
,, Zatím!"odpověděla jsem mu na rozloučenou a vyšla ven k autu, do kterého jsem nastoupila a za stálého mávání Eclipsovi jsem odjela směr domov.👌
*Doma, protože jsem opět velice líná😗*
Vystoupila jsem celá unavená z jízdy autem z auta💅 a vyšla k domovním dveřím.
,,Kde mám ty klíče?!"řekla jsem si pro sebe.
Nenašla jsem je a tak jsem byla donucena✋ sama sebou k tomu, abych zazvonila na ségru. A vzhledem k tomu že bylo něco okolo dvou ráno to nebyl dobrý nápad.
*Zazvonila jsi*
Dveře mi otevřel nějaký očividně teď vzbuzený kluk.
,,Emm... Pustíš mě prosím dovnitř? Já tam bydlím víš."řekla jsem po chvilce toho co tam stál a beze slova si mě pomalu prohlížel a překážel mi ve vchodu do dveří.
,,Jo jasně."řekl rychle a hned mě pustil dovnitř.
,,Jo a já jsem Mike. Ty budeš y/n že?"zeptal se tě mile.
,,Už to tak asi bude."odpověděla jsem mu.
*Do pokoje vešla Sára (ségra)*
,,Y/n! Kde jsi byla?! Já jsem ti volala, psala a ty jsi mi ani neodpověděla!"vyjela na tebe a Mike (její boyfriend😏) radši odešel do jiné místnosti aby nemusel být součástí sesterské hádky.
,,Promiň že jsem ti nedala nijak vědět, ale v té mojí nové práci-"nedokončila jsem, jelikož jsem byla přerušena😰 Sárou.
,,No! Pověz mi co se v té práci dělo tak zajímavého! Několik dní se jen tak neozveš a myslíš si o sobě kdoví co! Víš jak jsem se o tebe bála!
,,Vážně promiň, já jsem neměla čas."snažila jsem se jí to vysvětlit, ale marně.
,,Nemáš čas?! Nemáš čas na tak primitivní věc jako napsat svojí sestře?!"
,, Já-"
,, Jdi k sobě do pokoje! Já se s tebou už dneska nehodlám bavit!"dokončila její až moc dlouhé ječení na tebe a odešla k sobě do pokoje.
Taky jsem se tam vypravila(do tvojeho chapem že), nařídila jsem si budík a svalila jsem se do postele.
Okejjjjj toťto is zatím vše. 👌
Ideas here pls ☞￣ᴥ￣☞
624 slov 🤼♀️🚁
