17. kapitola

59 7 0
                                    


Když Paralelka dorazila do tábora, musela si všimnout, že její příchod neproběhl bez povšimnutí. U doupěte velitele zahlédla svého životního soka, Smilného Cestovatele, jak po ní zas hází ty svoje věčně nasraný pohledy. Paralelka mu pohled však opětovala, protože jak už bylo řečeno – je přesvědčená, že to ona tady má to eso v rukávu, a pokud jí týpek bude ještě chvíli srát, tak to klidně proti němu použije. Ale vlastně chudák Doktor, shit...

Jak došla do mučednického doupěte, zarazila se při pohledu na svůj pelech. Pod mechovou peřinou se zdálo, že někdo leží, ale když přišla blíž, tak zjistila, že to není žádný jedinec, nýbrž jen spousta pouštních běžců vytvarovaná do nějaké ála skulptury.

,,Co to–," chtěla říct do éteru, ale to už byla přerušena jemnou herdou do zad.

,,Paralelko! Kdes byla celou noc? Jsem se bál, že se ti něco stalo!" K Paralelčinému překvapení to vyšlo právě z dealera Spasitele, který dle mluvy byl už pod vlivem omamných látek. Jistě, herda do zad od Medvíděte by byla třikrát tak silná.

,,Já–, co má tohle znamenat??" chtěla nejdřív znát odpovědi na svou otázku, a vyhnout se tak zpovědi o noci předešlé. Ještě si totiž nevymyslela žádnou výhovorku.

Spasitel střihl ušima a na dobrých dvacet sekund se odmlčel, jako by si snad i on sám teď mínil vymýšlet lež. Ale to on ne, taková komunikace s ním byla normální. ,,Vyrobil jsem tvou napodobeninu, aby mi Automobilová Nehoda věřila, že už spíš unavená z lovu!"

,,Děláš si prdel–," vypravila ze sebe Paralelka, které připadalo, že se jí tohle celé zdá. Proč si dal Spasitel takovou práci s vytvářením takový kraviny, a prostě neřekl pravdu? Ach bože, ona se opravdu kamarádí s idioty. Na druhou stranu mu může být vděčná, že jí nepráskl, ovšem. ,,A ta tomu jakože věřila? Aniž bych přinesla nějakou kořist?" Opravdu se to zdálo být těžko uvěřitelné. Při těchto slovech dostala Paralelka flashback na jejího psouna schovaného na vrakovišti. Jejda.

,,Jasný. Já jsem jí dal něco ze svých úlovků, jakože jí to posíláš ty." Zdálo se, že feťák Spasitel myslel na vše. To byl opravdu bizár, ale o tom nejspíš přátelství je – pomáhat si. A reálně, Spasitel je jedinej, kterej se jako kámoš koneckonců chová.

Paralelka se musela odmlčet, neboť hledala slova. Takovýto důkaz přátelství se zkrátka v jejich partě jen tak nevidí. ,,Tak dík, máš to u mě," pokusila se o úsměv, ale ten se jí zrovna dvakrát nevydařil. ,,Chtěla jsem se tě ale zeptat, jestlis mi včera dal nějakej novej matroš, nebo??" A tu se rázem jakožeúsměv změnil v pohled podezíravý.

Spasitel švihl ocasem a skoro vychloubačně se usmál. ,,Jo! Můj vlastní recept! Do mojí dlouho pěstované kvalitní šanty jsem přidal i další svojí speciální ingredienci!" Na to se Paralelce div nezamotala rozbolavělá hlava. Vlastní ingredienci?? Bůh mě chraň, jestli bych se chtěla dopídit, o co jde!!

,,Ty si ze mě vážně dneska střílíš, viď? Speciální ingredience??" ptala se Paralelka mdlým tónem.

,,Že ty myslíš zas na nějaký prasárny, hovado! Já ti to ukážu, prosimtě, pojď," rozhodl Spasitel, načež Paralelku grabl za packu a mínil jí odtáhnout na své feťácké políčko. Paralelka byla událostmi tak otupělá, že se nechala, a ani se nezdála být tak docela duchem přítomna. Už by si přála, aby tahle hříšná noční můra skončila. Ale tohle přání se jí v brzké době splnit nemělo.

–––––

Když Paralelka stanula před Spasitelovým políčkem šanty, které se nacházelo v malé roklince poblíž pouštního lesíka, nemohla uvěřit, že tu na to ještě nikdy předtím nenarazila. Zdálo se, že Spasitel se pěstování šanty věnuje opravdovou řádku týdnů. Né, že by snad šlo o kilometrové pole, no, na potřeby jednoho jedince toho bylo až příliš. Ehm.

,,Drsný," vypravila ze sebe jen. Ty výpary ze šanty na ní dost pravděpodobně začnou zase působit.

,,Ta speciální ingredience je tady." Spasitel utrhl trs nějaké rostliny a přinesl jí Paralelce pod nos. Ta musela trochu ucouvnout, protože kytka smrděla opravdu silně. Neměla ani tušení, že tu má čest s durmanem. Touhle kytkou se sjížděli už i indiáni! Ehm, pardon – původní obyvatelé ameriky. ,,Vidíš? Stačí přidat dva tři lístky k šantě a máš z toho tu nejlepší jízdu všech jízd!"

,,A na tos přišel sám?" podivila se Paralelka. Vždyť týpek nemá snad ani základní znalosti lovu, ne? Jak by mohl vědět něco o bylinkách?

,,Ne, nemysli si, já nejsem žádnej 300 íkvé Einstein! To vím od Doktora Spánka, ovšem," přiznal Spasitel. Paralelce se zdálo, že horší už to být nemůže. Tak Doktor doporučil Spasiteli drogu, nebo to jen blbě pochopila? Doufala, že došlo jen ke chybě v komunikaci! ,,Funguje to i na zlepšení sex appealu!" Tento dodatek u Paralelky zapříčinil facepalm.

,,Tak to nevim, k čemu ty bys to konkrétně potřeboval, ale dobře. Já už to nechci ani vidět, mám z toho pekelnej bolehlav," zamručela Paralelka. Bolehlav a nejen to! Přemýšlela, jestli nemá Spasitele  za tohle zabít. Argh.

Spasitel jako by viděl zase další příležitost. ,,Na bolehlav je nejlepší čistá šanta! Nějakou ti připravím–"

,,Ne! Ty už mi nic sakra nepřipravuj! A opovaž se mi ještě kdy dávat nějaký sexuálně motivovaný drogy, ty debílku!!" rozohnila se Paralelka, a rozhodla se okamžitě odejít. Tuhle konverzaci už nezvládá, a bylo potřeba se jít s realitou smířit zpět do tábora.

Spasitel se však rozhodl jí následovat. ,,Tak sorry, já jsem to neudělal s nějakým špatným úmyslem, však mě znáš," pronesl na omluvu. Paralelka protočila oči vsloup a přikývla. Opravdu nemělo smysl vést tuhle konverzaci dál, a tak jen mlčky poklusem mířili do tábora. 

Paralelka se snažila si užívat chvíle – poslouchat zvuky nádherné přírody, ale při cestě pouštním lesíkem to opravdu nebylo možné. Na tomto místě by si nejraději ušní bubínky z prevence propíchla, v případě, že by zas slyšela skřeky Doktora Spánka nebo Smilného Cestovatele...

–––––

Po vstupu do tábora však její noční můra neskončila, ba naopak – začala se rozjíždět. Po pár minutkách její přítomnosti v táboře se k ní totiž přiřítil Doktor Spánek. Dle urgentnosti, kterou se k ní hnal, a výrazu v jeho tváři, bylo jasné, že jde o něco vážně. A v ten moment se začala sakra bát. Co když se Nařezance něco stalo? Nebo Klisně? 

,,Paralelko! Hledám tě už od dobrého brzkého rána!" vyjekl opravdu naléhavě. A kurva.

,,Doktore, co se děje? Něco s Nařezankou?" Paralelka se začala okamžitě obávat o své kamarádky, nejvíce ovšem o Nařezanku, která byla ještě na JIPce. Doktor jí ale překvapil, když jí vzal stranou a šeptem jí jen sdělil; ,,Nařezanka dostala další věštbu."

A při těchto slovech se Paralelce doslova rozklepaly kolena. A vlastně celý nohy. Zatraceně! ,,Cože?!" zvládla ze sebe zděšeně vypravit. Byla si jistá, že se zase ozval Božský klan. Božský klan má jistojistě už plnou prdel všech těch hříchů, a Paralelka tomu všemu musela dát minulou noc korunu. To je čas na písničku Beds Are Burning...

Přímořskej klan the musicalWhere stories live. Discover now