Přímořskej klan the musical

26. kapitola

No a tak se stalo, že Paralelka čeká v ordinaci, až půjde s Doktorem a Cestovatelem na sběr bylinek.

,,On vytuší, že máme něco za lubem, takže se tvař přirozeně. Aspoň teda ze začátku. Jdeme zkrátka jen nasbírat bylinky na zítřejší slavnosti," mňoukl Doktor k Paralelce, když ještě něco dělal za svým kamenným pultem.

,,Jistě," odsouhlasila to, ale nemínila být moc hodná. Chtěla Cestovatele konfrontovat před Doktorem o tom škrcení! Jen ať ví!

Doktor ten její souhlas bral. A ještě než dodělal ty svoje medicínské čáry máry, tak sem dorazil Cestovatel. Jak jí Doktor před chvílí řekl, Cestovatel sem chodí často a z různých důvodů, takže nejlepší bude na něj prostě počkat.

Už jen když vstoupil a spatřil Paralelku, tak se otráveně zakabonil. Pak si ale nejspíš všiml jejích zranění z ranního tréninku, a ušklíbl se. Klasika. On si zkrátka libuje v její bolesti. ,,Co se jí stalo?" Zajímavé, že se nezeptal jí, ale Doktora. Ten k nim konečně došel od těch svých krámů.

,,No, Nehoda měla pocit, že je super nápad jí zasvětit do klubu rváčů, věřil bys tomu?" pravil to s ironií v hlase.

Cestovatel se opětovně uchechtl. ,,A ta že by chtěla moje místo? Na to by musela dospět," při svých slovech ukázal zuby, a díval se při tom celou dobu na Paralelku. Proč na mě furt čumí? 24/7??

,,Znáš Nehodu, bolí jí život," uculil se Doktor. ,,Každopádně, jdeme na ten sběr bylinek, že? Já bych málem zapomněl! Ale aspoň jsem nám sehnal pomocnici," pokynul hlavou k Paralelce. Té se zdálo, že Cestovatel musí snad zadržovat zvratky. Rozhodně se netvářil nadšeně.

,,Aspoň to bude rychle hotový, ať už je to na zítra připraveno. Už abych to měl z krku," protočil očima. Jo, milánku, to nebude.

Následně vyšel z ordinace, a Doktor ho následoval. Pokynul Paralelce, ať jde za ním, a ta tak bez ostychu učinila. Nevěděla, co má sbírat, a jak se tedy chovat přirozeně. Tak asi bude muset vyložit karty hned jak budou někde mimo civilizaci.

Konkrétně mířili do pouštního lesíka, jak jinak. Ono jinde se ani moc bylinek nevyskytovalo, leda na jednom konkrétním místě na pláních. Doktor se zastavil na místě, kde bylo několik malých keříků.

,,Hledejte šalvěj. Nos vám kdyžtak poradí," zaúkoloval je Doktor. No, Paralelka si nebyla jistá, jestli jí její zfetlý nos poradí, ale pokusí se.

Každý z nich se rozmístil k jinému keři, ale zůstávali si pořád na očích. ,,Nemáte v plánu mě tu přemlouvat, ať ten oheň zítra zruším, že ne?" ptal se Cestovatel hned ze začátku. No tak to je Paralelka ráda, že to nakousl! Doktor k ní ale zavrtěl hlavou, aby byla zticha. No, ta si nenechala poradit.

,,Ne, proč? Vždyť jsme si to vymysleli, hm?" zvolila Paralelka tato slova. Od Cestovatele se dočkala jen uchechtnutí.

,,Nesnaž se. Rád ti vysvětlím, proč oheň na oslavách bude – je to tradice, to zaprvé. Za druhé to mám pojištěné natolik, že pokud požár opravdu vypukne, budu vědět, že za to může žhář, nikoli osud." Cestovatel mluvil klidně a přitom se věnoval sběru bylinek.

,,A tím seš si jistej natolik, že ti to stojí za to riskovat životy celého klanu?" nechápala Paralelka.

,,Stojí mi to za odhalení žháře. Jestli je to někdo z vás, budu víc překvapený, než kdyby to byl někdo, kdo mi už léta míní bodnout kudlu do zad," pokračoval Cestovatel, a Paralelka si úplně představovala, že to říká s úšklebkem na tváři. Tu ale neviděla, jelikož byl k bylinkám otočen čelem a k ní zády.