JEN KAMARÁDI (DNF Fanfikce)

Dream, Dream, Dream

Ahoj, dneska trochu delší kapitola <3.
Btw, platí to co minulé, za každou notifikaci píšu.

Dream se začal zabydlovat a řekl mi, že vařit bude on. Donesl si spoustu maličkostí, kytičky ve váze, prý to byl Měsíček, dvě stejné sluneční brýle, nějakou skleničku a další věcičky.

"Umím uvařit brambory a steak, tak jestli chceš ochutnat, můžu to uvařit." řekl Dream. Stále jsem byl trochu navštvaný ale na jídlo jsem měl ooobří chuť. "To by bylo fajn." odpověděl jsem mu.

Večer někdo zaťukal na dveře, byl to Sapnap. Pozvali jsme ho dál a povídali.
Pak jsem šel spát.

Když jsem usnul začalo se mi něco zdát. Oběvil jsem se ve tmě, stejné tmě jako když jsem potkal DreamaXd. Všude se z ničeho nic začali objevovat fotky a obličeje Dreama. Pak na mně vyskočilo cosi zeleného, mělo to masku s nápisem XD. Došlo mi že to asi bude DreamXD. Začal na mě řvát: "Dávej pozor na Dreama, nebo... nebo to bude špatné pro všechny."
"Dobře, dobře, budu dávat pozor." řekl jsem mu. Pak už se začalo zpátky stmívat do černa, a pak jsem se probudil.

Bylo teprve 11 ráno, takže jsem chtěl jít spát, ale v tom si Dream všiml, že jsem vzhůru a začal rychle mumlat: "Udělal jsem ti snídani, sušenky a teplé mléko, ale mléko už vychladlo."
"Děkuju, ale půjdu ještě spá-" ani mě nenechal dokončit větu a už zase začal mumlat: " Nenene, žádný spaní, je pozdě a stejnak bude za chvíli oběd, tak se nasnídej a nespi."
"Ale Dreameeee"
"Nene vstávej."
Když jsem se nevyspalý oblékl a šel na snídani, Dream někam zmizel, nevěděl jsem kam.
Za 5 minut Dream přišel se svým minifoťakem a fotkami.
"Ahoj Georgi, byl jsem si nafotit les a zvířátka, chceš je vidět?"
"Podívám se rád."
Ukázal mi celkem hezké fotky a pak dodal: "Chceš vidět fotku prasete divokého?"
"Klidně." odpověděl jsem.
Dream vzal foťák, nastavil kameru na mě, vyfotil můj obličej a ukázal mi fotku.
"Tady, podívej."
"Heeej, Dreame."
"Měl bych si tu fotku vytisknout." dodal a začal utíkat ven ze dveří.

Běžel jsem za ním, ale nemám moc fyzičku, tak jsem byl pomalý. Doběhli jsme na louku, ale pak mi do cesty vběhl kámen a spadl jsem.

Odřel jsem si koleno, nic to nebylo, ale Dream přiběhl za mnou:"Jsi v pohodě? musíme domů, zalepit to."
"Jsem v pohodě nemusíme jít domů, ale ten foťák mi dej."
"Ne, žádnej foťák, jdeme."odpověděl Dream.

Když jsme přišli domů, Dream mi zalepil koleno, že prý on to umí líp než já.

Oběd jsme uvařili spolu, aby Dream nedělal všechno, a začli jsme jíst.
V hlavě jsem slyšel hlas, který říkal: "Dávej pozor, pozor, pozor," a pak přestal.
Už mě to celkem otravuju, vždyť si přece dávám pozor, ani mi není schopný říct co se stane.

Po chvíli, když jsme ještě dojídali, někdo začal klepat na dveře a okna. Byl jsem trochu vyděšený, ale Dream mě uklidnil, nakonec se z toho vyklubali dva malý kluci, Tommy a Tubbo.
Otevřeli dveře a řekli:" Lépe si zamykejte." a začli se smát.

Tommy, byl kluk s blonďatými vlasy, modrými oči, červeno bílým tričkem a modrými roztrhanými kalhoty.

Tubbo, byl o něco menší než Tommy, měl tmavě hnědé vlasy, modré oči, zelené tričko a modré rifle z páskem.

"Kde máte rodiče?" zeptal se Dream.
"Chudák Tubbo žádné nemá, ale bydlí se mnou u Phila, je teď na procházce." odpověděl Tommy.
"Tak mazejte za Philem."
"Ne, my jsme teď tady." řekli kluci naráz.
"Žádný takový."
"Ale notaak." řekli a utíkali pryč.