Dárce

10. Restaurace

Slyšela jsem vzdechy nějaké ženy a Michala....
Žena- ,,Mi...Michaleee...mměl by si to zvednout."
Mi- ,,Pak. Ta kráva počká."
Ž- ,,A proč s ní nechceš být?"
Mi- ,,Proč asi. Furt jí něco vadí. Navíc je těhotná s kdo ví kým. Obyčejná k***a."
M- ,,Za to ty jsi k******k!"
Mi- ,,Sakra. Já to omylem zvedl." rychle jsem mu to položila a mobil odhodila. Bylo mi jasný, že to je konec. Byla jsem i ráda...ale i tak zabolelo co říkal😓
D- ,,Co se stalo?" otočila jsem se a uviděla Davida ve dveřích. Rychle ke mně přišel a obejmul mě
M- ,,Ale nic."
D- ,,Nelži."
M- ,,Michalovi jsem volala. Chtěla jsem to ukončit. Omylem to zvedl a slyšela jsem jak si to rozdává s nějakou krávou. Řekl jí, že já jsem kráva, které se furt něco nelíbí a že jsem k***a. Že kdo ví s kým mám dítě."
D- ,,Teď bych ho nejraději zabil."
M- ,,Ale měl pravdu."
D- ,,Co? V čem?"
M- ,,Že mám dítě s jiným."
D- ,,Vvadí ti to?"
M- ,,Bude to možná znít hrozně...ale jsem ráda. Vlastně až to maličké mi otevřelo oči."
D- ,,A mně dodalo odvahu."
M- ,,Náš zázrak je náš zachránce." zasmála jsem se a David taky
D- ,,To jo." políbili jsme se no v tom mi zavolal Michal
D- ,,Zvedni to."
M- ,,Proč."
D- ,,Ať je to oficiální. A klidně mu řekni, že jsme byli na umělém oplodnění."
M- ,,Tak jo." zvedla jsem to ,,Co chceš."
Mi- ,,Ehmm...no...prostě je konec."
M- ,,Ok."
Mi- ,,Cože? Ty mi řekneš iba ok?!"
M- ,,Jo."
Mi- ,,Ty krávo! Kdo to je?! A piš si, že se o to dítě budu soudit!"
Jak řval tak to moc dobře slyšel i David. Ten mi mobil vytrh
D- ,,Tak hele! To dítě není tvoje!"
Mi- ,,Davide?! Ty hajzle!"
D- ,,S Mery jsme šli na klinku. Tam jí uměle oplodnili!"
Mi- ,,Fuj. Coura!"
D- ,,Drž hubu! A jestli se pak k Mery a MÉMU dítěti přiblížíš tak si mě nepřej!"
Mi- ,,Ať hned opustí můj byt!"
D- ,,Žádny problém!" položil to ,,Promiň, musel jsem."
M- ,,V pohodě. A vlastně děkuju." usmála jsem se a začala ho líbat. Následně jsem mu sedla na klín
M- ,,Miluju tě."
D- ,,Já tebe víc." dál jsme se líbali
M- ,,Uděláme si hezký večer?"
D- ,,Rezervuju stůl v restauraci?"
M- ,,Můžeš." usmála jsem se a ještě chvíli jsme se líbali.

Večer jsme šli společně do nějaké restaurace. David mi řekl ať se obleču formálně. To jsem i udělala....když jsme přišli tak. Wow. Stáli jsme před obří luxusní restauraci.
M- ,,Daví." usmála jsem se
D- ,,Pojď." vzal mě za ruku a šli jsme. Číšník nás odvedl na balkón, kde kromě nás byli ještě 2 stoly. Sedli jsme si a objednali
M- ,,Daví...tohle je nádherný."
D- ,,Pro tebe vše. Vlastně pro vás." usmíval se taky
M- ,,Kam jsem dala tehdy oči."
D- ,,Co?" zasmál se
M- ,,Proč jsme nemohli být spolu dřív. Jsi úplně jiný než Michal. Mnohem lepší."
D- ,,Snažím se....a taky pomohli prášky."
M- ,,Ale pokud chceš tak je brát nemusíš."
D- ,,Chci. Nechci aby se stalo, že budeš rodit a já tam nebudu a dopadne to špatně. Nebo nechci promeškat až řekne první hlásku, slovo. Až udělá první krůček nebo půjde do školky. Chci to prožívat s tebou." chytil mě za ruku
Co na tohle Mery řekne?