Dárce

17. Ano

David:
Na druhý den večer jsme šli na menší procházku. Měl jsem v plánu udělat jednu věc.
Procházeli jsme se a povídali si. Pak jsme si sedli na lavičku a koukali na večerní přírodu. Najednou jsem Mery dlouze políbil a klekl si
D- ,,Mery já....já nejsem na nějaké proslovy. Jen...chci ti říct, že tě hrozně moc miluju. Fakt, že moc. Jsem za tebe a malinkou hrozně vděčný a....a chci se zeptat. Vezmeš si mě a budeme kompletní rodina?"
M- ,,Daví." usmívala se
D- ,,Pokud se na to necítiš tak-"
M- ,,Ano...Daví samozřejmě, že ano." usmívala se víc a víc. Já taky, nasadil jsem jí prstýnek a vášnivě políbil

S Mery jsme si chatu úžasně užili. Akorát jsme na cestě domů.
M- ,,Když přijdeme tak můžeme pomalu chystat pokojík pro malou."
D- ,,Jo klidně. Můžeme jít do obchodu nebo nejdřív kouknout na internetu."
M- ,,Asi nejdřív se koukneme."
D- ,,A můžeme vybrat i věcičky a výbavičku."
M- ,,Ano prosím." zasmála se
Když jsme přijeli domů tak jsme dali společnou sprchu, následně jsme si lehli do postele, přitulili k sobě a hledali věcičky pro malou. Vše bylo tak neskutečně moc roztomilé. Ani ve snu jsem si nemyslel, že mě věci pro miminko tak moc nadchnou a celkem i rozcitlivějí😅😂

Mery:
Uběhl nějaký ten čas. S Davidem jsme měli svatbu ještě před narozením malé. Nebyla to žádná velká oslava. Obřad a pak jsme šli s nejbližšími do restaurace a domů. Nechtěli jsme to nějak stresovat už jen kvůli malé.
Jinak už 2 týdny přenáším. Ani já a ani David nejsme v klidu. Kvůli tomu si vzal David volno. Kdyby náhodou aby byl tady.
Ráno jsem se probudila jako první. Šla jsem na záchod a následně nám dělat snídani. Měla jsem chuť na sladké a tak jsem udělala palačinky. Celou dobu jsem měla takový divný pocit.
D- ,,Co tu tak krásně voní?" slyšela jsem za mnou a následně mě chtěl obejmout. Ale bříško je těsně před porodem dost velký tak se mu to nepodařilo
M- ,,Palačinky." usmála jsem se
D- ,,Miško naše...nechceš jít už ven?" zasmál se, políbil mě a sedl si. Dokončila jsem je a šla dát na stůl. Když jsem to položila tak....tak jsem cítila pod sebou mokro....
Praskla mi voda a instantně jsem dostala silné kontrakce...
M- ,,Davide!"
D- ,,Co?"
M- ,,Malá....chce jít ven." koukala jsem se se strachem
D- ,,Cože?!"
M- ,,Ma-au." sedla jsem si
D- ,,Lásko!" rychle ke mně přiběhl, vzal mě do náruče a nesl do auta, kde jsem už pár dní měla tašku

Rychle jsme jeli ale hrozně moc to bolelo
M- ,,Já to nedám."
D- ,,Lásko dáš. Jsi hrozně silná. Už jsi zvládla tolik věcí." snažil se mi pomoct.
Když jsme tam konečně dojeli tak mě hned dali na pokoj. Prej ještě počkat. Snažila jsem se to rozdejchat ale nešlo to
D- ,,Jak ti mám pomoct." hladil mě ve vlasech a držel za ruku
M- ,,Já jsme vděčná, že jsi tady." položila jsem si hlavu na jeho hruď
D- ,,Jsem to přivolal." zasmál se a já ho probodla pohledem ,,Promiň."
Nastanou nějaké komplikace?