Dárce

8. Neodcházej

Mery:
Ráno jsem se vzbudila a hned musela zavolat Michalovi. Psal mi, že bude několik dní mimo signál. A dnes by měl být konečně na hotelu. Po nějaké době mi to zvedl
M- ,,Ahoj, jak se máš?"
Mi- ,,Ale jde to...ty?"
M- ,,Skvěle. Ale kyby si tady byl tak ještě víc."
Mi- ,,Mmm. A co se děje? Jsi nějaká nadšená. Máš milence?"
M- ,,Ha ha ha. Ne...něco lepšího pro oba."
Mi- ,,A co?"
M- ,,Jsem těhotná. Ve 3. týdnu." usmívala jsem se. Na druhé straně se ozvalo ticho
M- ,,Jsi tam?"
Mi- ,,Jjo...to je skvělý." nezněl nadšeně😕
M- ,,Čekala jsem jinou reakci."
Mi- ,,Promiň, jsem unavený. Půjdu si lehnout, ano?"
M- ,,Dobře."
Mi- ,,Čau." položil a mně po tváři stékla slza. Najednou se otevřeli dveře
D- ,,Dáš si něco k-....co se stalo?" přišel ustaraně ke mně
M- ,,Nic." utřela jsem si slzu
D- ,,Znám tě už dlouho. Nikdy nebrečíš jen tak."
M- ,,Michal...řekla jsem mu, že jsem těhotná a vůbec se netěšil. Prej je unavený."
D- ,,To bude dobrý." sedl si vedle mě a pevně mě obejmul. Já jeho taky ,,Třeba je vážně unavený." hladil mě ve vlasech
M- ,,Mmm...nezněl tak. Spíš, že měl hodně energie. Až když jsem mu řekla, že jsem těhotná tak NAJEDNOU zněl hrozně unavený."
D- ,,Aha tak....to bude okej."
M- ,,Mmm...co když to dítě vůbec nechce? Co když někoho má."
D- ,,Určitě ne. Mery neboj, ano?"
M- ,,To nevím."
D- ,,Dnes máme oba službu, že?"
M- ,,Jo."
D- ,,Tak...po ní můžeme zajít někam ven."
M- ,,Bude to vypadat jako rande."
D- ,,No a? Rande to nebude. Jen 2 kámoši co jdou spolu ven jako děti."
M- ,,Tak jo." usmála jsem se
Ten den jsem si moc užila. I jsem zapoměla na reakci Michala. Byla jsem ráda, že se aspoň David zajímá i když ví, že nemůže být pro něj nebo ní táta

Už jsem ve 4. měsíci. S Michalem jsem si občas zavolala. Vůbec nemá o nás zájem!😓a hrozně mě to mrzí i vůči Davidovi.

David:
Už jsem to nedával. Mery je ve 4. měsíci a mě došlo, že pokud neodejdu tak jednoho dne to neovládnu a zničím Mery vztah. A to nechci. Našel jsem si let. Chtěl jsem se jít rozloučit. Když jsem otevřel dveře tak jsem uviděl jak Mery spí. Rozhodl jsem se rozloučit s miminkem a ráno s Mery. Klekl jsem si a jako vždy jí začal hladit bříško
D- ,,Ahoj chlapáku nebo princezno...zítra odlétám a chtěl jsem se s tebou rozloučit i když asi neslyšíš...vím, že nemůžu být tvůj táta ale už teď tě miluju. Jako maminku. Kdybych nebyl jaký byl tak jsem mohl být s tebou. Buď na maminku i tvého asi oficiálního tátu hodný. Miluju tě i maminku...budeš mi chybět prcku." dal jsem jí pusu na břicho a kouknul se na Mery. Dost jsem se lekl když jsem jí uviděl jak brečí
D- ,,Mmery."
M- ,,To bylo hrozně krásny."
D- ,,Neplakej." sedl jsem si k ní a ona mě hned obejmula
M- ,,Neodcházej." furt brečela
Odeje? Změnilo něco to co Mery slyšela.