- 5 -

27 2 2
                                    

Hoesok

Ani ne pět centimetrů a naše rty se setkají.

Stále jsem se přibližoval a ani ten kluk nevypadal, že by mu to nějak vadilo.

Proč by taky mělo, vždyť nám přeci sám vyměnil pozice. Počkat. Jak se vůbec jmenuje? Čert to vem.

Nikdo a nic mi tento okamžik nezkazí.

Už chyběl jen centimetr. Blbej centimetr.

,,G-gi?! Aaaaa, Yoongi! Pavouk!"

Takže Yoongi? Krásné jméno, ale ne- co to.
Ten kluk, tedy 'Yoongi' se ode mě rychle odtáhl a oba dva jsme se probrali z tranzu.

Yoongi se rychle zvedl, ale já jsem ho chňapl za jeho ruku. Tu, ale rychle vytrhl z mého ševrení.

Zmateně a zároveň naštvaně, jsem se na něj podíval. Avšak hned jsem zjistil, co ho k tomu vedlo.

Jimin.

Stál asi dva metry od nás a zmateně nás pozoroval.

,,K-kluci, ta-tam je p-pavouk!?"

Vyděšeně zakňučel. Uffff. To bylo o fous.

Po zjištění, že Jimin naštěstí nic neviděl, jsem se rozvalil na gauč a snažil se pochopit, co se právě stalo.

Yoongi

Jimine, to byl jen sekáč, ten ti neublíží"

,,Ale když já-"

,,Jimine!" Zvedl se Hoesok, když si nejspíš zase vzpomněl na to, proč sem vlastně přišel.

,,Jsi v p-pořádku!?" Vyhrkl Jimin, a znovu se rozešel k němu. Já mu v tom ale zabránil.

,,Ano, Jimine, je v pořádku" řekl jsem důrazným hlasem a i přes, překvapivě silný odpor Jimina, jsem ho furt držel u sebe.

Sám nevím, co se to stalo. Celá ta situace, to napětí, to...no doprdele. To si dělá-. Tak to ne?!
Viděl jsem Hoesoka, který se snaží zakrýt COSI pod jeho dlouhou mikinou.
Nervózně se na mě podíval, přičemž já jsem na něj jen upřeně vyvalil oči.

,,Ehm...?" Jimin nás skenoval očima.

V tu chvíli mi vše došlo. Pane bože, co to do mě vjelo, kdyby Jimin nevykřikl...

Dost. Mám tušení, že Jiminovi tato situace, přišla divná až moc. Musím Hoesoka rychle vypakovat.

,,Hoesoku, asi bys měl jít, nemyslíš?!"

A při tom, jsem na něj udělal výraz, jakože; ano něco se stalo, ale teď vypadni.
Zřejmě to pochopil, ovšem, zvedl se zády k nám.

Aha. Vážně jsem ho tak vyprovokoval? Vždyť jsme se ani nepolíbili. Fyzickou práci jeho těla nechápu.

,,Yoongi, co jsi mu to provedl, vždyť se nemůže narovnat!"

Jimin mu už chtěl vyjít naproti, avšak já ho znovu stihl chytit za rameno, a přitáhnul ho zpět ke mně.

,,Však on to zvládne sám, nashledanou, pane Hoesoku"

Řekl jsem mu s tím, že jsem jeho jméno zdůraznil. On se však jen uchechtl a odpověděl.

,,Ahoj, Yoongi Hyung"

Poté se rychle odšoupal ven.

Slyšel jsem správně? Ano. Právě mám chuť ho zabít, nejdříve no, TAMTO a teď toto, skvělé, neměl být vlastně můj plán zabít ho? Dobře, musím ho teď vypustit z hlavy, i když by mě docela zajímalo, jak teď a hlavě, kde řeší svůj problém.

_______________________________________________________

Takže, chci se omluvit za tu KRATKOU přestávku....
Každopádně, doufám že se vám tato kapitola líbila<3

- Kapitoly mám předepsané, takže by měly vycházet pravidelně 😩🐙

****Gramatická výpomoc katieew_ & tpwkrosaryy

I beat you, but I love you.. { sope & jikook }Kde žijí příběhy. Začni objevovat