Yoongi
Takže. Po dlouhém rozhovoru s Jiminem jsem mu konečně dal pokoj. Konečně mi to přiznal. Konečně mi řekl, že ho furt šikanují, teda šikanuje.
Jimin se sice vymlouval že jako 'ne, nemůžu ti říct kdo mi to dělá, zmlátil by jsi ho' nebo 'nechci ti přidělávat další starosti'. Nad čímž jsem se pousmál..mě přidělávat starosti. Tak za prvé, žiju nudný život, asi jako ten semafor v naší ulici, který je už tak minimálně pět let nefunkční a za druhé, starosti by mi přidělával spíš tím, že nevím co se děje. No jo no, Jiminovi myšlenkové pochody...
Každopádně zpět k tématu.
,,Jimine, já úplně nevím co s tím dělat, no i když, já bych věděl, ale slíbil jsem ti, že to neudělám."
,,Ne Yoongi Hyung, mlátit ho nebudeš, neměl jsem ti to vůbec-"
,,Ne právě že jsi mi to měl říct už dávno, Jimine~ jsem tvůj nejlepší kámoš, mě můžeš důvěřovat, a bohužel jsem ti to slíbil, takže to nebudu řešit tímto způsobem."
,,Děkuji Yoongi, víš že tě mám rád? Moc rád."
Řekl a pevně mě objal. Sice nesnáším objímání, doteky a další ty brrr věci, ze kterých mi leze mráz po zádech, ale Jimin ví, že on může, on ví, že má u mě náruč vždy otevřenou.
Objetí jsem mu opětoval a řekl.
,,Vždyť já taky, neboj. Víš co? Vždy když někam půjdeš, ať už jen na záchod, vždy mi řekni. Půjdu s tebou."
Jungkook. Zrovna takový idiot? Bohužel za ním teď hned jít a namlátit mu, nemůžu. Slíbil jsem to.
Jen aby jste se zase dostali do děje.
Teď už je něco kolem půl jedné ráno a já se tak před hodinou vrátil od Jimina.
Potřeboval moji oporu! Takže spánek je pro mě tentokrát až na druhém místě.
A ptáte se proč tedy ještě nespím? No asi proto, že když jsem se vrátil, hned jsem spadl do postele a celou tu dobu, co už tu ležím, polemizuji nad různými myšlenkami a sám sebe přemlovám, abych se šel před spaním ještě osprchovat.
A ano, toto mě celou dobu drží vzhůru. Hmm. Konec! Teď se zvednu a pokud cestou neusnu, tak se dobelhám i do koupelny.
Najednou mi ale cinkl mobil a já se po něm s radostí natáhl s tím, že své stavani z postele ještě o chvíli odložím. No nekecám. Fakt jsem chtěl vstát. Nevím, co si o mně všichni myslíte. Co když je to něco důležitého. Jasně, kdo by co chtěl zrovna po mě.
S touto myšlenkou jsem zvedl zmínění telefon a podíval se na oznámení. Ani jsem si neuvědomil, že je jedna hodina ráno. Bez přemýšlení jsem rozklil první oznámení. Aha, to, že jsem klikl na odkaz, který mě přesměrovál na stránky mé školy, jsem si povšiml hned.
,,Neeee, rychle pryč"
Klik jsem tedy na bradu telefonu kde se nacházela lišta s ovládácimi tlačítky, čím jsem se dostal na domovskou obrazovku. Poté jsem si všiml, že oznámení, které mi před chvílí cinklo, asi nebylo z těch ďábelských stránek, které jsem stihl už otevřít, ale z Facebooku.
Klik jsem tedy na tuto už méně Satanskou aplikaci a čekal, až se díky mému pomalému připojení načte.....
_____________________________________________________
Ahojky! Doufám že se vám tato kapitola líbila<3
- Kapitoly budou vycházet náhodně, ale každý týden, by měli vyjít minimálně dvě. 🦋🖤
- oprava tpwkrosaryy <3
ČTEŠ
I beat you, but I love you.. { sope & jikook }
Fanfic,,Nechápeš to, ublížil jsi mi" ,,Nechápu, já teď potřebuju, aby jsi pochopil ty mě, já no..." Pomalu jsem se k němu přiblížil, za účelem ho políbit a beze slov mu to vysvětlit, ale to už mě chytla jakási dlaň za tvář a... ...
