Dream town

Po službě

Pohled Davida:
Mery už je v pohodě a chodí do práce. Za těch pár dní jsme se dost sblížili a nejednou jsme se líbali😏. Bylo to něco fakt krásnýho. Něco, co jsem nezažil dlouho. Je mi s Mery hrozně hezky, ale nějak nemám odvahu jí to říct. Nechtěl bych jí ztratit aspoň jako hodně dobrou kamarádku.
Zrovna jsem měl chvilku volnou, protože jinak je od rána na příjmu frmol... Šel jsem na záchod. Když jsem tam vešel, slyšel jsem z kabinky jistý zvuky a koc dobře jsem věděl komu patří... Odskočil jsem si, umyl si ruce a rychle vypadnul pryč. Nepotřeboval jsem to poslouchat... Každopádně z toho vyvodim důsledky. Naštvanej jsem dorazil do mojí kanceláře a sedl si.
Za chvilku někdo zaťukal.
D: ,,Jo.." řekl jsem naštvaně a koukal se jenom před sebe, ani jsem se nepodíval, kdo přišel...

Pohled Mery:
Zaklepala jsem a vešla dovnitř.
M: ,,Nesu ti papíry k podepsání." přiblížila jsem se k jeho stolu.
D: ,Jo... polož je na stůl." řekl nepříjemně.
M: ,,Dobře.. Stalo se něco?"
D: ,,Ne, teprve se stane." odsekl.
M: ,,Nejde na tebe ataka?" zeptala jsem se ho, protože tak vypadal. Vím, že trpí BAP. 
D: ,,Ne, jsem v pohodě."
M: ,,Ale kdyby něco, tak..." ani jsem to nedořekla a David se na mě podíval.
D: ,,Nic mi není, můžeš jít." řekl rázně.
M: ,,Dobře." kývla jsem a radši fakt odešla. Vůbec nevím, co jsem mu udělala. Vždyť všechny ty dny, co jsme spolu trávili byly krásný a vypadalo to jako kdybychom byli spolu. Ale asi jsem si to jen špatně vyložila.
Dorazila jsem na příjem a dál předávala pacienty..

Pohled Davida:
Sakra! Teď jsem to asi celý posral... Byl jsem nepříjemnej na Mery i když za nic nemohla.
Rychle jsem se zvedl a mířil na příjem, kde samozřejmě seděla a vyplňovala nějaký papíry.
D: ,,Mery? "
M: ,,No?" řekla, ale hlavu nezvedla a už vůbec se neusmívala.
D: ,,Moc se omlouvám jak jsem se choval.. Já vim, že ty za nic nemůžeš."
M: ,,Jo, vždyť já nic neříkám. Každej den nemusí bejt ten nejlepší." podívala se směrem k východu. ,,Promiň, mám příjem."
D: ,,Tak já si ho vezmu."
M: ,,Ok." kývla Mery a šli jsme společně k příjmu. Nenápadně a lehce jsem jí rukou přejel po zadku. Udělal jsem to už několikrát a Mery nic nenamítala, takže jsem jí sem tam přes něj přejel nebo jí dal pusu na tvář, ale samozřejmě jenom, když nikdo nebyl v dosahu. Ono stejně to asi každej poznal, že to mezi náma jiskří a nemocniční tamtamy, zas takový drby nebyly..
Mery tentokrát jen zvedla hlavu a naznačila mi, že teď opravdu ne a ať už to nedělám.
M: ,,Doktor Hofbauer, box 1."
D: ,,Jeďte napřed, hned jsem tam."
Z: ,,Ok."
Záchranáři i s pacientem odjeli na box a já šel k Mery.
D: ,,Promiň mi to, nechci, aby se to mezi náma podělalo. Přijď prosím po službě za mnou do kanclu." udělal jsem na ní psí oči. Zabralo to, protože se pousmála a kývla.
M: ,,Dobře."
D: ,,Děkuju." usmál jsem se, znova a chválně jsem jí přejel přes zadek.
M: ,,Davide..." podívala se na mě přísně.
Jenom jsem se zasmál a šel na box.

Prosím odpovědi:
Proč byl David tak naštvaný?
Jaký zvuky slyšel a jaký následky to bude mít?