Šli jsme zpátky chodbou až ke kamenným schodům. Sešli jsme dolů a stáli ve velkém kruhovém sále. Byl prostorný a světlý, měl světle modře natřené zdi a klenutý strop. Vedlo z něj několik těžkých dřevěných dveří, které byly symetricky rozmístěné. Vešli jsme do jedněch z dveří. Před námi se ocitl dlouhý obdélníkový stůl a okolo něj spoustu lidí mého věku. V čele stolu seděla podivná starší žena v šatech a na obličeji měla asi tunu make upu. Když nás zahlédla tak se postavila
,, Vítáme tě tu. Jméno? "
,,Arviana" odpověděla jsem.
,,Věk?" ptala se dál.
,,14...?"
,,To se mě jako ptáš? Nevíš kolik ti je? Tak ještě jednou. Věk?"
,,14,"řekla jsem znovu a trochu kousavě. Co má ta baba se mnou za problém?
,,Oblíbená barva?"ptala se dál
,,Modrá."
,,Rodná zem?"
,,Česko. Proč to chcete vědět?"
,,Jméno matky?" ignorovala mojí otázku.
Proč bych ji vůbec odpovídala? Zkřížila jsem ruce na prsou. Ta stará babka se uchychtla a podívala se na Bell:,,Ptala ses jí na tyhle otázky?"
,,Ne, neptala" hlesla Bell.
,,To myslíš vážně! Kolikrát sem ti to říkala? Mohli to být - "zastavila se v půlce věty, ,,Mohl to být někdo jiný"
,,Omlouvám se" řekla Bell a protočila oči.
,,Já to viděla!" okřikla jí ta ženská a konečně si sedla na ten svůj velký tlustý zadek.
,,Posaď se" řekla mi mile Bell a ukázala na jedno volné místo a sama si šla sednout na prázdnou židli vedle té baby. Já si taky sedla, po mé pravici seděla skupinka holek a po levici dva kluci.
,,Ona je taková na všechny,"řekl kluk vedle mě, ,,Já sem Al"
,,Arvi" potřásla jsem mu rukou.
,, Ve skutečnosti se jmenuje Alastor," řekl kluk vedle něj, ,,a já sem Luis" Podala sem mu taky ruku.
,, No, ty seš hlavně debil, neříkej mi Alastor!"
,,Se tak ale jmenuješ" řekl Luis.
,,Tak zaprvé neříkej mi Alastor! Už mě s tím sereš, tebe kdyby rodiče pojmenovali takhle tak ti to taky vadí!"
,, Hele buď rád, že si alastor a ne třeba Honza. To bys tady totiž vůbec nebyl."
,, Jak jako, že by tu nebyl??" nechápala jsem.
,, No jak vidíš, tady můžou být jen lidi s jeblíma jménama." řekl Luis
,,A kdo je ta ženská?" ptala jsem se jich dál.
,, To je Irma. Je hrozná ale jako defendere celkem ujde."
,, Jako co?"
,,Jako defendere. To je latinsky bránit."
,, A jakou to má souvislost?"
,, Je to vlastně vedoucí, šéfová," řekla holka co seděla po mojí pravici ,, Já sem Em"
_________________________________________
Začali sme psát s kamarádkou a myslím že se ocitáme na začátku konce...
