Posadila jsem se se na posteli. Vedle mě na židli sedí žena, prvně mě napadne že je to doktorka a nebo sestřička, ale to je nesmysl. Není tak oblečená. Má tmavě zelené triko a černé rifle. Je to mladší hezká žena. Má blond vlasy, rozpuštěné a trochu navlněné, make up nemá skoro žádný, ale hrozně jí to sluší.
,, K- kdo jste?" vykoktám nakonec.
,,Já?" odmlčí se. ,,Bella... a ty... jsi Arviana? Že ano?"
,,Ano, ale..."rozhlížim se okolo sebe, ,,kde to vlastně jsme?"
,,No..." začne Bell ,,Řeknu ti to hned jak se převlečeš"
Pravda mám pořád svoje pyžamo.
Zvednu se z postele a Bell mě vede ven z té místnosti, kde nebylo nic jen moje postel a Bellina židle. Vejdeme do mnohem větší místnosti, co je plná moderních nemocničních postelí se vším vybavením. Postel jsou po obvodu celé místnosti a vedle nich stojí noční stolky.
,,Ale tohle není nemocnice že ne?" řeknu konečně svojí myšlenku která mi pořád vrtá v hlavě.
,,Ne. Nebo vlastně ano. No... prosťe je to ošetřovna.
Vyjdeme z ošetřovny a jdeme chodbu plnou dveří, každé vypadají jinak. Chodba je světla, však ji taky osvětluje nespočet malinkých světílek na stropě. Na zemi je dlouhý tmavě červený koberec a na konci chodby je nějaký obraz. Zvláštní styl pomyslím si. Celé je to zvláštní... Jak jdeme dál, rozpoznvám, co je na tom obraze. Jsou to hvězdy ve vesmíru. Hezký obraz. Najednou zahneme do jedněch dveří. Jsou úplně obyčejné, dřevěné a je na nich pár neurčitých různobarevných čar.
