Část 2

86 8 0
                                    

o 2 roky zpět
*************************************************
Sedím na lavičce v parku jako vždy se snažím najít něco o mytologii a historii tohoto města. Vždy se jdu procházet až jak je tma.
,,ale zase se potkáváme."
Ztuha jsem na místě a nevěděla co mám říct něco dělat nemusela jsem se ani otáčet za hlasem aby mi došlo že je to náš pán ďábel
"Už zase vy?"
Odpověděla jsem mu ironicky

,,vždyť víš lásko že mi toto město patří."
Odpověděl poprvé normálně

"Ano taky se podle toho chováte."
Sedl si vedle mě a začal se na mě dívat, já se ale žák věnovala svému telefonu.

,,tak copak jsi dnes o mě našla ?"
Zeptal se a stále mě sledoval.

" že jste velice arogantní a namyšlený blbec."
Odpověděla jsem mu a podívala se do jeho očích

,,je zajímavé že i když si toto o mě myslíš tak o mě přemýšlíš úplně jinak a vždy když slyšíš můj hlas tak ti začne víc bít srdce."
Vyvalila jsem na něj oči

"Jak to... ne to není možné."

,,říkej tomu magie lásko."

"neříkejte mi lásko."

,,tak dobře Mikaelo."

"Jak."

,,magie."

"To je ubohé svádět toto na něco co ani neexistuje."

,,to ano ale já bych podle této teorie z roku 1910 taky neměl existovat."

"To je jen mýtus."

,, dobrá jednou pochopíš že mýtus muže být reálný. "

"Nemyslím si mýtus nemůže být reálný to by tu pobíhali upíři a čarodějky."

,, Jednou ti dojde že ne všechen mýtus nemůže být reálný. Protože příroda je matka kouzel."

"To je absu-"
Nestihla jsem to doříct a už po Klausovi nebyla ani stopa prachu.

,,zatím Mikaelo "
Slyšela jsem ale když jsem vstala abych se podívala už tam nikdo nikde nebyl.
*************************************************
Přítomnost 

Stojím v opuštěném domě. Nádherný ale zničený dům

"Bože Niku co mi to děláš."
Cítila jsem na sobě několik pohledu cítila jsem se všelijak ale zároveň pořad v bezpečí.
Rozhodla jsem prohledat ten dům. Našla jsem skříňku která byla malá a na zámek. Ale nikde zámek nebyl.
"Prosím nezlob se na mě."
Hodila jsem tou skříňku aby se otevřela a podařilo se uvnitř byl jen jeden dopis.

Drahá Mik jestli si to teď čteš tak máš jistě hodně otázek ale já ti je zatím nejsem schopný zodpovědět říkal jsem ti že jednou se dozvíš vše i to proč jsem si držel odstup. Ale ta doba ještě nenastala každý můj dopis tě dovede do jednoho města a nebo státu. Jedině tak se dozvíš vše co chceš a možná i najdeš způsob jak mě zachránit.. ale na to budeš potřebovat pomoc mého bratra Elijaha. Miluji tě vždy a navždy Niklaus.
Čas nám nepřál kéž bych tě poznal dávno před vším .
"Taky tě miluji Niku."
Seděla jsem na zemi a brečela nad vším co jsem nechápala.

Čas nám nepřál Kde žijí příběhy. Začni objevovat