Část 4

87 9 5
                                    

*************************************************
Přítomnost
Stojím před nádherným domem úplně zachovalý,
Krásná vila

"Tak Niku co jsi mi nachystal za překvapení teď?"
Nahlas jsem se nadechla a vesla jsem do vily krásné schody nádherný lustr vše je to dokonalé
"Tak kde je další dopis ?"
Začala jsem prohledávat místnosti
"Kdybych byla Niklaus kam bych dala důležitý dopis?"

"Tam."
Odpověděl Elijah a ukázal na skříňku.

"Myslíš že Nik věděl že mi budeš pomáhat?"
Zeptala jsem se ho a hledala ve skříňce

"Určitě sám mám dopisy."
Řekl Elijah a prorazil pěstí dno šuplíku

"Dvojité dno. Niku ty mě nepřestaneš udivovat."
Odpověděla jsem do vzduchu

"Ty si myslíš že tu je?"
Zeptal se mě Elijah

"Ano je cítím to je semnou. On mi dal něco co ještě nikdo a já ho najdu i kdyby byl na konci světa nezastavím se."
Řekla jsem a prohrabovala se věcmi na druhém dně šuplíku. Elijah na něco ukázal byl to řetízek na kterém bylo něco vyrytého

"Co myslíš že to je?"
Zeptala jsem se ho

"Nevím ale vím pro koho to je."
Odpověděl a dal mi ho

"Myslíš že je pro mě?"

"Určitě by si přál aby jsi ho měla jinak by ho tu nenechal."
Řekl a zapnul mi ho.

"Děkuji."
Ten dopis tam byl ale hodně hluboko v soli.
"Proč to dával do soli?"

"Nevím u Niklause je možné vše přečti ho."

"Jo."
Sedla jsem si na postel a otevřela dopis.

" Neboj se lásko budeme mít i další život aby jsme se střetli v parku a všechno napravili. Život je hra kterou jsem já prohrál možná kdybych tuhle úžasnou ženu poznal dřív tak bych ho neprohrál ale na to je ten druhy život že? Bohužel nám čas nepřál jediné co si přeji je  vrátit čas a říct ti jak zatraceně moc tě miluji. Tvoje oči tvůj hlas tvůj úsměv mi vždy rozbuší srdce."

Dopis letěl někde do kouta a začala jsem brečet jezer víc než když jsem ho četla.
Elijah ke mě přišel a řekl že ví kam teď a už mu došlo i co se stalo a možná ví i jak to napravit to jediné mi zůstalo na paměti.

"Znám pohádku bez dobrého konce například tu o nás"
Řekla jsem  a dal brečela a topila se ve vzpomínkách na Klause.

"Jenže ta o vás nebude mít špatný konec už jen to že tu jsi a brečíš kvůli mého bratra říká že ten konec bude nádherný." Řekl Elijah

"Jak to víš ? "

"Protože vím co provedl a také vím že vše dopadne dobře."
Řekl velice jistě

Vstala jsem a šla pro dopis.
*************************************************
                                   O 1 rok zpět
,,co si čteš ?"
Zeptal se mě Nik když přišel do knihovny.

"Ani nevím je to španělsky."

,,a hele našla si moji knížku."
Odpověděl pobaveně a šel ke mě zvedl mě a posadil na sebe.
"Neřekl jsi že umíš španělsky."

,,lásko neřekl jsem ti toho hodně."

"Jo tak. Tak povídej."

,,slibuji že vše se dozvíš hned jak nastane čas."

"Ta máš pro mě ale překvapeni."
Na tohle už neodpověděl jen mě obejmul v pase
,,1981."
Řekl a políbil mě

"Co?"

,,uvidíš jednou toto číslo bude zásadní."

"Tak dobrá zapamatuji si ho."
*************************************************
                                    Přítomnost
"Tak co?"
Zeptala jsem se Elijaha který studoval co je napsané na tom řetízku

"Jsou tam runy."
Řekl asi po hodině

"Tak děkuji."
Řekla jsem ironicky

"A teď něco co nevím ?"
Otočil se na mě

"Já tam napsané ,,náš příběh nekončí ale začíná." A pak ještě nějaké číslice."
Řekl zamyšleně

"Třeba 1981?"

"Vypadá to tak. Jak to víš."
Zeptal se udiveně

"Dlouhý příběh."
Řekla jsem

"On ti to číslo řekl že?"

"Mhm."
Usmála jsem se na něj

"Neztrácej naději."

"Já ji neztratím nikdy."

Čas nám nepřál Kde žijí příběhy. Začni objevovat