Přátelé? [CZ] (Dabi x Hawks)

[2]

Byl jsem doma a spal jsem. Poté mě probudila jakási velká rána. Já jsem vyskočil z postele, protože jsem se lekl. Běžel jsem na chodbu. Dveře byli zavřené. Skusil jsem je i otevřít ale byli zamčené. Tak jsem sel do kuchyně. A tam to bylo. Rozbité okno. A velký šutr na zemi. Nějaký chuligán mi hodil šutr do okna. Posbíral jsem střepy a uklidil jsem to. Zavolal jsem nějakého opraváře aby mi šel vyměnit okno. Týpek přijel a vyměnili jsme ho. Jak jsem šel před venkovní dveře tak tam stál Dabi. Myslel jsem ze dostanu infarkt, protože jsem to nečekal. Zatáhl mě dovnitř do mého domu.

D: Někdo ti rozbil okno co?
H: To si byl ty?!
D: Pravděpodobně ano.
H: Proč si to udělal?
D: Nemám od tebe žádnou pozornost.
H: Proč by si měl mít?
D: Však jsme přátelé ne?

Dabi to dořekl a já jsem neměl co říct. Bylo mi ale blbí jak mě drží u zdi a dívá se mi do očí. Tak jsem se nějak dostal pryč a dal jsem mu aspoň skleničku vody. Sedl jsem si a koukal jsem do zdi. On si to nemohl odpustit a furt zabijácký koukal na mě.

H: Dabi běž mám praci.
D: Nepůjdu a žádnou práci nemáš.
H: Mám běž.
D: Nemáš, jen se me snažíš zbavit.
H: Dabi běž.

Byla pravda že jsem se ho chtěl jenom zbavit, protože jsem fakt nechtěl aby tu byl se mnou. Mezitím jak jsem umýval to nové okno, tak on zvlezl všude kam jenom mohl, prostě celým barákem. No nezabít ho. Sedl jsem si a koukal jsem na něho. On se otočil na mě.

D: Co čumíš tak na mě?
H: Čumím jak mi prohledáváš celý barák. Něco hledáš?
D: Ne, jenom se dívám.
H: Aha..no byl bych rád, kdyby si přestal.
D: Proč?
H: Vole, vadí mi to.
D: Nebuď sprostý.

Od té chvíle jsem se s Dabim nebavil. Sedl si vedle mě, a rukou jezdil po mích křídel. Fakt divný pocit to byl, bál jsem se že mi je zapálí....