Přátelé? [CZ] (Dabi x Hawks)

[4]

Běžel jsem za nim, a v tu dobu jsem ho políbil. On jenom stál a koukal na mě.

H: Promiň

Nic neřekl, dělalo mi to docela starosti. On pak odešel. Tak kurva, nejdřív mě furt otravuje že ho miluji atd, a teď si jen tak odejde? Zrychlením krokem jsem šel domů. Ztratil jsem dobrou náladu.. chtěl bych ho ještě jednou políbit...tolik po něm najednou toužím...chci aby byl semnou..Byl jsem doma a zašíval jsem si díry v mém obleku. Venku byla už tma. Položil jsem ten oblek a podíval jsem se z okna, jestli náhodou tam není Dabi. Ale..ne, nebyl tam. Šel jsem ke dveřím a podíval jsem se kukátkem, a on tam stál, poznal jsem že se rozhoduje jestli zazvoní nebo ne. Nezavoní. Začal odcházet a já jsem otevřel dveře a chytl ho.

H: Dabi ne ne neodcházej!!

On se na mě jenom usmál. Já jsem neměl co říct. Jenom jsem smutně koukal. A odešel jsem. Vešel jsem do domu, a rozbrečel jsem se. Asi tak po hodině někdo zvonil, tak jsem si utřel slzy, ale furt jsem vypadal jako bych brečel. Otevřel jsem dveře..a stál tam Dabi.

D: Hawiku, neplakej, jen jsem udělal to co si ty udělal mně.
H: Co?
D: No
H: Promiň.
D: Stejně vím, že mě miluješ už dávno.
H: Hm.

Dabi mě zatáhl dovnitř a zavřel za sebou dveře. Já jsem se trochu bál. Ale on me přitiskl ke zdi a začal mě líbat. Byl tak dokonalý. Užíval jsem si to. Že ho konečně můžu mít u sebe. Tak jsem si ho pevně chytl. Ale on se po chvilce odtáhl a šel si sednout. Já jsem se na něho jenom díval, a byl jsem celý rudý.

D: Rajčátko, pojď za mnou.
H: Dobře.

Šel jsem za Dabim a sedl jsem si vedle něho. On si mě chytl pod krkem.

D: Líbilo se ti to?
H: Jsi dokonalý, už ode mě nechoď. Prosím.
D: Proč?
H: Já už nikdy nechci být bez tebe. Nechci tě ztratit. Chci aby si byl jenom můj.

Jak jsem to dořekl, tak Dabimu se objevila slza, a já jsem mu ji utřel a políbil jsem ho. Byl neskutečně roztomilý. Obejmul jsem ho pevně. On ale jen tak stál a nic nedělal. Tak jsem ho pustil z obejmutí. Podíval jsem se na něho.

H: Já.. dobře chápu..

Odešel jsem do ložnice se slzama. On se na mě podíval takovím pohledem, jestli jsem se náhodou nezbláznil. Potom odešel. Já jsem si lehl a chvíli jsem brečel. Usnul jsem a probudil jsem se další den kolem 11:30. Zvedl jsem se, najedl jsem se a šel jsem ven. Díval jsem se po Dabim. Viděl jsem ho...ale on se s někým držel za ruku. On si mě samozřejmě všiml, ale nešel za mnou. Já jsem šel do U.A, cosi po mě chtěli. No nějak kolem čtvrté odpoledne jsem odešel. Měl jsem nasmiřeno domů. No, tak jsem prostě šel. Celou tu dobu jsem myslel a přemýšlel nad Dabim. Co jsem udělal špatně? Dělá si ze mě jenom srandu? Nebo co? Já....já to nechápu. Byl jsem doma, vzal jsem si pivo a sedl jsem si k telce.

H: Ten život je na hovno.
D: Ale není~
H: Je, všechno se kazí.
D: Nemyslím si.

Něco me chytlo za krk a nasměrovalo to moji hlavu abych se podíval nahoru. Byl tam Dabi. Vyskočil jsem ze sedačky a pevně jsem ho obejmul. A.. on mě takyy...