Love in the cafe.

૮₍ ˃ ⤙ ˂ ₎ა

smut !!
Taeyong's pov:

Zasmál jsem se a slezl z něj, klíčkem otevřel auto a vystoupil, načež jsem ho za ruce začal tahat z auta do stoje. Nepouštěl jsem ho ze stisku, aby mi náhodou neutekl. Zavřel jsem s větším třísknutím dveře a auto nechal zamknuté na parkovišti před mým domem. Místo držení ho za zápěstí, jsem ho chytil už normálně, jelikož jsem si všiml že ho měl mírně zarudlé. Jemně jsem ho chytil za ručku a propletl si s ním prsty a kráčel si to do domu. Bez jediného pohledu na něj jsem si ho přitahoval k sobě, aby nešel tak daleko ode mě. U domu, jsem ho postavil před sebe a začal v kapsách šmátrat klíče, které jsem po pár vteřinách nakonec našel a natiskl se na něj, něco jako objetí, abych mohl otevřít. Otevřel jsem a vtáhl jej dovnitř, načež jsem opět zamkl a klíče dal na vysokou poličku a usmál se. Pustil jsem ho a vyzul se, rozešel se dál do domu a povzdychl si než začal mluvit. "Takže, od teď budeš tady, cokoliv řeknu uděláš. Když budeš poslouchat, budeš se mít hezky. Pokoj máš hned vedle mého, dokonce i vybavený," nad tím jsem se zasmál, jelikož jsem byl se vším zatím spokojený "půjdeme tam teďkom, aby sis zvykl." Otočil jsem se na něj a mrkl, načež s doufajícím pohledem jsem na něj koukal. S menším strachem ke mně došel a stál vedle mě, načež jsem jej opět a teď už automaticky chytl za ruku. Dovedl jsem ho k jeho pokoji, kde byla jen velká postel a skříň, plná nejrůznějšího oblečení. Za ruku jsem ho tam zatáhl a zamkl ho tam.

Ten's pov:

Nechápal jsem co se to dělo, jednu chvíli byl taková a pak zase jiný. Byl jsem zmatený co vlastně se mnou bude. Váhal jsem zda ho poslouchat, ale nakonec po promyšlení mi vážně nic jiného nezbývá. Držel jsem se u něj i přes to, že jsem měl z něj nehorázný strach, jelikož člověk nikdy neví, kdy komu co přepne v hlavě. Pokoj byl obyčejný, ale zase měl vše co jsem tak předpokládal. Zlekl jsem se zvuku zámku, ale místo abych šel ke dveřím jsem stal na místě jak přikovaný. Chvilku jsem stál na místě, než mě napadlo, že můžu prozkoumat co vše je ve skříni nachystané. Skříň měla dvě části a dva šuplíky. V jednom byly ponožky a v druhém různé a různě tvarované spodní pradlo, což mě trošku vyděsilo. Otevřel jsem jednu část skříně, kde bylo normální oblečení, větší velikosti jako mám já jako třeba mikiny, kalhoty, trička a tak. Šok přišel však až při otevření druhé části skříně. Delší chvíli jsem na to všechno jen hleděl, jelikož mnou projel strach. Byly tam různé věci, které jsem v životě na sobě neměl, třeba jako podvazky, sukně, nebo i crop topy. Nevěděl jsem co si o tom myslet, tak jsem radši rychle zavřel skříň a posadil se na postel, než jsem zalezl pod peřinu.

Nejspíše jsem usnul, jelikož venku už byla tma. Protáhl jsem se a vylezl, načež se mi málem zastavilo srdce z toho jak jsem se lekl. Seděl na kraji posteli bez trička, jen v teplácích a koukal na mě. Nevěděl jsem co udělat, tak jsem se opět zakryl peřinou a doufal že odejde, ale stal se přesný opak. Sebral mi peřinu a odhodil ji pryř. "Nu, dobré ráno ty šípková růženko." Neubránil jsem se slabému úsměvu nad oslovením, ale ten mi rychle z tváře zmizel v moment, kdy si opět sedl na má stehna. "Tak co s tebou? Musíš být určitě odpočinutý a plný energie hm? Co kdyby jsme toho využili? Proč se tě vlastně ptám, stejně by jsi musel souhlasit, lépe řečeno i spolupracovat." Najednou se nade mnou sehl a zapřel se rukama těsně vedle mé hlavy. Koukal jsem mu zpříma do očí, zatím co on pravděpodobně zkoumal každý koutek mého obličeje. Lehce mě to znervozňovalo a v reflexu jsem položil ruce na jeho ramena s pokusem o odtlačení jej od sebe, ale marně. Spíše se přiblížil ještě víc a bez váhání jsem opět cítil jeho rty na mých. Nechtěl jsem, ale po tom co jsem si vzpomenul na jeho slova, tak jsem se s malou snahou snažil nějak spolupracovat. Po pár momentech jsem přestával, s čímž jsem cítil jeho dotek na svém těle, což mi bylo lehce nepříjemné a tak jsem jeho ruku pod svým svetrem chytl, ale nijak to nepomohlo. Po pár vteřinách, jsem si řekl, že je vážně zbytečné se bránit, přičemž jsem se snažil si to začít užívat, abych z toho aspoň něco měl. Polibek jsem mu okamžitě začal oplácet a zaznamenal jsem menší úsměv, předpokládal jsem že se mu to líbilo. Jeho dotyk z mé hrudi postupoval níže, než jsem jeho ruku zaznamenal na lemu svých kalhot. To už jsem se snažil odtáhnout, načež se mu to nelíbilo a odtáhl se. Dřív než jsem stihl něco udělat, cítil jsem teplo a štípnutí na levé tváři. "Ze začátku jsi spolupracoval, tak v tom pokračuj." řekl už otráveně a silou mi vyvlékl svetr, který odhodil někam pryč za sebe a koukal na mě, než slezl a uchopil lem mých kalhot a silou je stáhl. Automaticky jsem zčervenal, jelikož mě tak ještě nikdo neviděl a snažil se zakrýt, jenže to on už měl kalhoty také sundané a lezl blíže ke mně. Tentokrát mě zalehl a sehnul se k mému oušku, do kterého začal šeptat "Co kdybych si teď s tebou užil? Potřebuju se nějak odreágovat a ty, tak pohledný chlapec. Kdo by to odmítl?" Jen jsem hlasitě polkl a po těle mi naskočila husí kůže. I přesto, že jsem nesouhlasit, tak mé tělo přikývlo na souhlas. V tu chvíli to vše začalo, netušil jsem co příjde. Sundal jak mně tak sobě boxerky, takže jsem pod ním ležel úplně nahý. Nebudu říkat že jsem se nestyděl. Koukal jsem na něj celou dobu, než se kolenem vmísil mezi mé nohy, čímž mědonutil je roztáhnout. Lehl si mezi ně a ruce mi chytil nad hlavou jednou rukou, načež druhou rukou uchopil svůj dick. Párkrát s ní zapohyboval, než se rozhodl do mě vniknout, ještě k tomu na sucho. Hlasitě jsem vypískl a z očí se mi rychle začaly linout slzy, začal jsem tiše nad neskutečně velkou polestí vzlykat a ve svých dlaních jsem sevřel silně jeho ramena. Slyšel jsem ho syknout, jelikož jsem mu do kůže zaryl i nehty nad tou bolestí. Cítil jsem ho celého v sobě. Jediné štěstí bylo, že čekal než si nějak zvyknu, ale jen chvíli, jelikož jsem to zakřikl. Hned jak jsem si s úlevou oddechl, tak si odfrkl a bezcitně začal rychle přirížet. V očí se mi linulo čím dál tím víc slz než předtím a nesnažil jsem se nějak své vzlyky tišit. Nedokázal jsem se ani uvolnit. Rukama jsem ho do hrudi začal mlátit do doby, než se naštvaně odtáhl a tentokrát to schytalo mé pravé líčko. Bolestí jsem se za něj chytil a sledoval jak se zvedá a jde někam ke skříni. Otevřel ji a vytáhl z ní nějakou asi láhvičku, neviděl jsem to přesně. Opět došel zpátky k posteli a klekl si obkročmo na mě. Došlo mi co to držel, lubrikační gel. Nandal si trošku na ruku a rozetřel si to na svém dicku. Opět si na mě hajnul a promluvil "uvolni se, teď už to bude jen lepší" jakoby nic a sehl se k mým rtům a tentokrát je opečoval jemnými polibky. Byl opatrnější než předtím a já doufal že tak bude celou dobu, ale opět jsem se mýlil. Hned jak do mě do druhé vnikl, tak to sice nebyla už tak moc velká bolest, ale za to byl ke mně hrubší. Okamžitě bez milosti začal přirážet, jak kdyby se mě snažil rozbít. Opět jsem se ho pevně chytil a k tomu, aby toho nebylo málo jsem ho kousl do ramene. Sykl, ale to ho v ničem nezastavilo. Chvíli trvalo, než jsem si zvykl a dokázal se aspoň trochu uvolnit a abych pravdu řekl, bylo to lepší. Moje vzlyky vyměnily tiché vzdychy a sténání. Pomalu jsem zaklonil hlavu a zavřel očka. I přesto že jsem se ho bál, jsem si to i z části užíval, i když jsem o to přišel s někým, koho teoreticky vůbec neznám. V ten moment mi to bylo ale úplně jedno. Nechápal jsem, kde bral tu energii, přišlo mi to jako věčnost a stále neměl dost, jenže já už svůj vrchol cítil, že se blíží a tak jsem se mu to pokusil nějak říci, ale vše co ze mě vyšlo, byl hlasitější vzdych než před tím a společně s ním jsem vyvrcholil, ale on stále pokračoval. Opět jsem cítil vlhko kolem očí, jelikož to opět začalo bolet, přál jsem si aby vyvrcholil co nejdříve a nechal mě. Konečně mi to vyšlo a on s nejhlubším a posledním přírazem vážně vyvrcholil. Oba jsme si oddychli a on mě únavou zalehl. Začal mě hladit ve vlasech, což jsem si nechal líbit a tiše, teď už spokojeností vrnět. Po chvíli ze mě slezl a rozvalil se. Ani se neoblékl a tak rozvalený usnul. Postavil jsem se s tím, že ho přikryju ale udeřila mě bolest a tak jsem jen tiše sykl. Nějak jsem se dobelhal k peřině, kterou odhodil a přikryl ho. Následně jsem se vydal ke skříni, kde jsem si vybral nějaké pro mě pohodlné oblečení a s lehkýma potížema se oblékl. Pomalou chůzí jsem vyšel z pokoje, jelikož jsem byl hladový a on musel být taky. Doufal jsem, že když udělám něco sám od sebe, tak si přilepším. Nenapadlo mě jiné jídlo než boloňské špagety. Našel jsem kuchyň na druhé straně baráku a poohlédl se co tu vše měl. Bohužel neměl špagety, tak jsem musel změnit plán. Napadlo mě nakonec obyčejné ale za to chutné jídlo a to tousty. Vytáhl jsem zbytek toustového chleba co tu měl a nějaký salám, šunku a sýr co tu kupodivu měl, jinak jeho lednička byla úplně prázdná. Položil jsem si vše na linku a začal je připravovat. Poohlédl jsem se při tom ještě po toustovači, který byl vysoko v polici, ale šikovně jsem se pro něj dostal a slezl. Zapojil jsem ho do zásuvky a čekal než se nahřeje, abych tam ty tousty mohl dát. Po nahřátí jsem je tam šoupl a zavřel, s úsměvem jsem čekal než se udělají. Hned jak zasvítilo zelené světýlko jsem je vytáhl a dal na talířek. Přesně to samé jsem zopakoval i s dalšíma dvěma a dal je na talířek zvlášť. Svůj talířek jsem položil na stůl a jeho schoval do mikrovlnky. Sedl jsem si ke stolu a v tichosti začal jíst.