Povídka byla napsána v roce 2007 + pár drobných úprav teď
Postavy: AUTP / SS
Žánr: romantika
Kategorie: het
Přístupnost: 15+
Stručný děj: Studentka Nebelvíru omylem zamění svůj deník za poznámky z lektvarů, Severus bude mít zajímavé čtení při kávě...
***
Clarissa vzdychla, protřela své unavené oči a odhodila brk.
Měla bych už jí spát, zítra si to dopíšu, když budu mít čas.
Zavřela svůj deník, který vypadal jako obyčejný sešit a strčila ho pod polštář. Spokojeně se zavrtala do peřin, pak sfoukla plamen svíčky a pokoj se zahalil do tmy.
Když se ráno probudila kolem ní již pobíhaly spolužačky : „ Dělej Clarisso, nebo přijdeš pozdě!" strhla z Clarissy peřinu, její kamarádka Rachel.
„ Jo už jdu," zívla Clarissa otráveně. Ještě jí zbývalo trochu času. Moc dobře věděla, že se dnes nesmí zpozdit. Nechtěla ho naštvat. Nechtěla mu zavdat jediný důvod k tomu, aby jí za něco setřel a peskoval. Milovala ho a nesnesla, když se na ní zlobil.
Hodila na sebe uniformu, kterou si včera pečlivě připravila na židli a přes ní si oblékla školní hábit. Kravatu si nechala lehce povolenou a bílou košili schválně nedopnula. Výstřih, který se tím vytvořil ji sahal až na okraj černé krajkové podprsenky.
Do vlasů si vetřela vrchovatou dlaň pěny na tvarování a nechala je rozpuštěné. Nakonec si lehce přejela své rty jahodovým leskem. Naposledy se podívala do zrcadla. Vypadala sexy.
Perfektní, možná že si mě dnes konečně všimne.
Usmála se na svůj odraz. Pak sáhla po polštář a k hromádce knih, které měla pečlivě srovnané na stolku, přidala i svůj deník.
Vycházela z ložnice schválně jako poslední. Vynechala snídani, stejně nikdy nemohla nic sníst, když věděla, že za chvilku bude stát před ním.
Ach bože, ať už si mě dneska konečně všimne!
Téměř prosila, když sestupovala měnícími se schody dolů z nebelvírské věže. Nebyla jediná, kdo raději snídani vynechal. V koutku chodby u velkého brnění se krčil Nevill Longbottom a svou barvou připomínal nezralý citrón.
„ Ahoj Neville," pozdravila ho zvesela a nervózní chlapec jen zakýval hlavou. Víc toho nedokázal. Clarissa se ani nepokoušela od něho dozvědět, jak se dnes vyspal. Měl napsáno na čele, že asi celou noc probděl s pocitem hrůzy na dnešní den. Na dnešek totiž připadaly zkoušky NKÚ a jako první je čekala zkouška z lektvarů.
***
Vstoupila do Velké síně a místo obvyklého pohledu, který vídávala už pět let, se jí naskytl jiný. Kolejní stoly zmizely, stálo zde mnoho židliček se stolkem. Židle byly rozestavěny zhruba metr od sebe a téměř zabíraly celou síň.
Jediné, co zůstalo na svém místě, byl profesorský stůl, za ním teď sedělo několik neznámých kouzelníků a čarodějek.
To bude komise z ministerstva, ale kde jsou profesoři?
Byla zklamaná, když neviděla svého oblíbeného profesora. Sedla si tedy na nejbližší židli, vyndala z batohu pero a inkoust. Byla připravená. Komise čekala na to, až se všichni studenti usadí a poté jeden z nich vstal a začal diktovat otázky, které měli každého prověřit v jejich teoretických znalostech.
