Povídka byla napsána v roce 2007 a nyní částečně poupravena
Postavy: AUTP / SS
Žánr: romantika
Kategorie: het
Přístupnost: 18+
Varování: styk profesora a jeho žákyně. Severus je OOC!
Poznamka: hlavní postavě je 18. let.
Stručný děj: Darja je poslední pannou ve Zmijozelském 7. ročníku. Spolužačky se jí za to posmívají. Ten koho si pro svou proměnu v ženu vybere, není nikdo jiný než ředitel jejich koleje. Ten ji zprvu vyhodí, ale poté jí vezme za vděk, jelikož je to pěkný sukničkář.
***
Stávalo se to teď každou chvíli, prostě se jí posmívaly. Byly hrozné a nedalo se před nimi nikam utéct. Ani na záchodech neměla klid, vlezly za ní i tam.
„ Dejte mi už konečně pokoj," křičela Darja z kabinky na své spolužačky ze Zmijozelu, utírajíc si při tom slzy ponížení.
„ Ale no tak Darjo! Vždyť už je ti sedmnáct, copak se chceš uchovávat až do svatby? Nebo ti tvůj bohatý papínek pořídil pás cudnosti?" smála se Jessica, jedna Darjina spolubydlící.
„ Dej mi pokoj a vypadni!" bouchla Darja vztekle pěstí do dveří. Většina spolužaček se smíchem odešla, jako vždy jim stačilo, že ji zahnali do kouta, zůstala tam s ní jen Jessica.
„ Jak chceš, ale abys věděla, že nejsem takový nelida, tak jsem ti na zítra zařídila bombový rande. Jmenuje se Steve a je z Mrzimoru, je taky v sedmém ročníku. Máte se sejít v sedm u knihovny. Je hezkej, s ním by se ti to určitě líbilo," provokovala Jessica.
„ Nech mě na pokoji. Už jsme ti snad několikrát jasně řekla, že AŽ to budu chtít, zařídím si to sama. Neměj péči a nestrkej nos do cizích záležitostí!" řekla vztekle Darja, když vylezla z kabinky. V tu chvíli měla výraz boha pomsty a Jessica věděla, že to přehnala.
„ No dobrá, jak myslíš, já už půjdu," řekla Jessica ještě a zmizela z toalety.
„Merline, už aby byl konec roku. Ještě dva měsíce, prosím ať to přežiju v klidu!" říkala svému odrazu v zrcadle, když si umývala uplakanou tvář.
***
V klidu bohužel nežila, neustálé posmívání a pošťuchování od spolužaček způsobilo, že se zhoršil její prospěch. Dokonce v lektvarech se nebyla schopná soustředit a to i přesto, že byly jejím oblíbeným předmětem.
Hlavně proto, že je učil jejich ředitel koleje, Severus Snape, do kterého se zamilovala.
Věděla sice, že je to sukničkář a přefikne téměř každou sukni, ale bylo jí to jedno. Láska si nevybírá. Od spolužaček se dozvěděla, že je to velmi skvělý milenec. Nejedna dívka z jejich ročníku už okusila měkkost jeho lože.
Jaké by to asi bylo, prožít to poprvé s ním?
Říkala si v duchu, když ťukala na jeho pracovnu. Nechal si ji zavolat kvůli jejímu zhoršenému prospěchu. Bývala premiantkou třídy a tak mu přišlo zvláštní, proč se tak najednou zhoršila ve všech předmětech.
„ Dále," ozval se zevnitř jeho nabroušený hlas a Darja vstoupila.
Snape seděl za stolem a zuřivě škrtal a čmáral na pergamen červeným inkoustem. Nevzhlédl od práce a nechal tam Darju jen tak stát.
Asi po pěti minutách došla Darje trpělivost a připomněla mu, že je tady: „ Ehm, pane profesore, proč jste si mě nechal zavolat?"
Severus konečně odtrhl pohled od počmáraných pergamenů a provrtával Darju jedním ze svým nepříjemných pohledů. Asi po půlminutě řekl: „ Posaďte se, slečno Montyelová, rád bych si s vámi pohovořil o vašem prospěchu."
