Tichá, ale zároveň rozdivočelá holčina, co ráda bruslí se po letech setká se svým bratrem o kterém pouze slyšela. Postupem času zjistí, že její bratr hraje hokej, kde se pak seznámí ze zbytkem jeho kamarádů z hokeje.
Je začátek května a já mám polovinu maturity za sebou. S učiteli jsem domluvená, že poslední polovinu maturity si dodělám až přijedu po MS. Jsem doma a pomalu si balím věci do kufru, protože zítra odlétám do Finska, kde bych se mohla konečně poznat z mým bratrem. Do kufru sem si dala jen pár věcí, protože si nemyslím, že tam budu, tak dlouho. Když jsem si dobalila věci, tak jsem si lehla na postel a zapnula jsem si notebook, kde jsem si pustila film u kterého jsem opět brečela. Ano, vím, že jsem citlivka, že brečím u každého filmu, ale za to už nemohu. Film trval asi hodinu a půl, když jsem jsem dokoukala film, tak jsem si připravila baťůžek, kde jsem si připravila věci jako byly letenky, lístky na MS a další věci. Beru si baťůžek, protože mi kabelky nejsou pohodlné. Když jsem si připravila věci, tak jsem si ještě vzala brusle a šla na zimní stadion, kde by v tuhle dobu nikdo neměl být. Ráda bruslím o samotě, kde nikdo není a ráda si takhle vyčistím hlavu a připravím se na věci, které se mají stát jako např. se sejít s mým bratrem kterého jsem v životě neviděla. Za tu dobu, co jsem dostala lístky od paní Čermákové a tu možnost se sejít s mým bratrem si pokládám čím dál víc otázky typu : ,, Jak bude vypadat ? Dojde vůbec na schůzku ? Co, když tam nepřijde ? Jak se bude chovat ? ". Na tyto otázky si snažím každým dnem odpověď, i když nevím, jestli se mi to vyplní. Bruslila jsem asi hodinu a půl, než mě vyhodili, že je zavíračka ono se není čemu divit, když bylo 19:00, tak asi chápu, že lidi chtějí taky domů. Vzala jsem si svojí tašku, kde jsem si hodila brusle a šla domů. Doma jsem se šla osprchovat převléknout se do pyžama a udělala jsem si jednoduchou večeři u které jsem si pustila nějaký krátký film. Vlastně ani nevím, jak se jmenoval vyjel na mě na Netflixu. Potom, co jsem dojedla a dokoukala jsem film jsem uklidila věci a šla spát, protože musím zítra být v 7:00 už na letišti, protože mi v 10:00 letí letadlo, takže bych se chtěla aspoň trochu vyspat.
* RÁNO *
Je asi 5:00 hodin a já vstávám. Jdu si dát snídani. Potom hned jdu do koupelny, kde se osprchuji, učesám se a lehce se namaluji. Nemaluji se hodně spíš si dám make up, řasenku a nějaký lesk. Potom jsem hodila kosmetickou taštičku do kufru a zavřela jsem ho. Na poslední chvíli jsem řešila, co si vezmu na sebe.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
* Tohle sis vzala na sebe *
Potom, co jsem se oblékla jsem si vzala kufr, baťůžek a klíče. Zamkla jsem byt a šla pomalu po schodech před barák, kde už mě čekala teta, která mě odveze na letiště. Cestou na letiště jsme se bavilo o tom, jak se těším, a ať jsem opatrná. Prostě takové ty hloupé věty, které slýcháme pořád, ale jsme nakonec rádi, že nám to řeknou.
Dojeli jsme na letiště, kde jsem se s tetou rozloučila. Vešla jsem do haly, kde jsem se šla rovnou odbavit. Teď už jsem si to mířila cestou na gate prošla jsem těma drahýma obchůdkama, kde jsem teda nechala 100 Kč za půl litru vody. Měla jsem asi hodinku než bychom měli odlítat. Vytáhla jsem si mobil, kde jsem si pustila písničky a odepisovala jsem tetě, že jsem v pořádku a že jsem ani ještě neodletěla. Někdy mě to štve, ale jsem ráda. Hlásili moje letadlo, tak už jsem pomalu nastupovala do letadla. V letadle jsem ještě odeslala poslední esemesku, kde jsem napsala, že asi, tak 2 a půl hodiny budu mimo. Potom jsem se připoutala shlédla jsem pokyny pro to kdyby jsme padali a vzlétly jsme. Já jsem během letu usnula naštěstí sem seděla sama, tak jsem se roztáhla. Probudila jsem se až ve Finsku.
