Heartless king |changki|

XII.

~Pohled Changkyuna

,,Tak pojď, půjdeme ke mně, abys přišel na jiné myšlenky." usmál jsem se na něj a za ruku jsem ho táhnul do své komnaty, kde už ho čekala i Sněhulka a hned na něj skočila. Nemohl jsem se neusmát. Přeci jen oni už se vlastně znají, takže mě to nemůže překvapovat.
,,Ahoj Sněhulko, my jsme se dlouho neviděli, že? No ty jsi mi ale vyrostla, čím tě ten Changkyunie krmí?" začal se s ní ihned mazlit, povídat si s ní a dávat jí pusinky. Hej! Na dostávání pusinek jsem tu ale i já. Odkašlal jsem si, aby si všimnul i mě.
,,No jo, Changkyunie už na tebe žárlí, koťátko." zasmál se a naposledy ji pomazlil. Konečně už šel i za mnou. Nebudu lhát, vážně mi chybělo jeho dokonalé, hřejivé objetí. Hned jsem si ho přitáhnul co nejblíže k sobě.
,,Příště se věnuj i mně, prosím, chybělo mi to tvé dokonalé objetí." zamumlal jsem mu do ramene a pevně si ho k sobě tisknul. Zhluboka jsem se nadechnul, abych mohl vdechnout co nejvíce jeho vůně. Vždycky voněl tak moc dokonale. Pomalu jsem se s ním v objetí přesunoval k posteli. Nevěděl jsem, jestli dnes posuneme náš, ještě vlastně neupřesněný vztah někam dále, ale přál bych si to.
,,Kihyunie?" podíval jsem se na něj trochu nejistě. Kihyun mi pokynul, abych mluvil. Podíval jsem se mu hluboko do očí a stisknul jeho ručky. ,,Budeš můj přítel?" konečně jsem vyslovil onu otázku, nad kterou jsem poslední dobou hrozně moc přemýšlel. Nevypadalo to. že by musel nad odpovědí nějak dlouho přemýšlet, což jsem byl vlastně i moc rád, že to cítí jednoznačně.
,,Moc rád budu tvým přítelem, králi Changkyune." musel mě tím trochu pozlobit, ale v této situaci mi to vůbec nevadilo. Přeci jen, on je můj přítel! Jsem tak moc šťastný. Hned jsem ho pevně obejmul a dlouze políbil. Tohle bylo to, co mi v životě opravdu moc chybělo. Teď už jsem měl vše, co potřebuju a co chci. Jsem vážně moc šťastný, že mám svého Kihyuna. Dny utíkali a my jsme byly pořád spolu. Pořád jsme něco dělali, jednou to byl piknik, jindy zase procházka. Bylo nám spolu hezky. Jednoho dne jsem ho i požádal o ruku. A víte co? Řekl ano. Adoptovali jsme si další koťátko a časem i syna. A bylo nám hezky.