IX.

23 1 0
                                    

~Pohled Kihyuna

Ty dny, co jsme se neviděli, vůbec neubíhali. Bylo to bez něj hrozné, i když jsem se snažil si to nepřipouštět. Netuším, co se to mezi námi stalo, protože jsem nikdy nečekal, že ho vůbec budu mít rád, natož tak více než rád. Musel si to celé srovnat, protože mu to nedával smysl. Nečekal ho, že by za ním přišel do hospody, proto se ho taky lekl, ale zároveň ho to příjemně překvapilo a byl za to rád. Když si mě odvedl pryč, tak jsem se moc nedokázal soustředit na to, co říká, ale jen jsem sledoval jeho rty. Nevydržel jsem to dlouho a hladově se na ně přilepil. Byl jsem z toho zmatený, ale nebránil jsem se ničemu, ani když mě přitisknul na zeď. Zašeptal jsem mu jen, že mi chyběl a užíval si jeho přítomnosti, než se budeme muset zase odloučit na bůh ví jak dlouho. ,,Dneska tu na tebe počkám, než skončíš, jestli ti to nevadí a mohli bychom se jít někam podívat, jestli ti to nevadí." řekl to dost nervózně, jenže tohle ja bych nemohl odmítnout. Chci s ním trávit čas. Přikývl jsem, že s tím souhlasím a dal mu zatím poslední pusu, protože se musím vrátit zpět do práce. Dnes tu nebylo ani nějak moc lidí, takže to i rychleji ubíhalo. A dokonce mě Hyejin pustila dnes dříve. Jindy by mi to vadilo, ale jelikož tu na mě čeká Changkyun, tak jsem vlastně i rád. Vyšli jsme už společně ven, kde měl koně. Na koni jsem snad nikdy nejel a ani nebyl tak blízko, takže jsem si ho prohlížel a pohladil si ho. Nemohl jsem odolat. ,,Co kdybychom jeli k jezeru?" navrhl po chvíli, kdy jsem věnoval pozornost jen jeho koni. Odsouhlasil jsem a on mi pomohl si na něj vydechnout. On si nějak šikovně sednul přede mě a vyjel přímo k jezeru. Nebylo to daleko, takže jsme po chvíli už seděli v trávě, povídali si a sledovali nádherný západ sluníčka. Stále jsem se snažil držet co nejblíže u něj. ,,Um, Kiki.." začal z ničeho nic a já se na něj podíval. Naznačil jsem mu, že má pokračovat dál, že ho poslouchám. ,,Co kdybychom si šli zaplavat?" trvalo mu sice déle, tuhle větu říct, ale nápad to byl dobrý. Jako odpověď jsem se vysvlékl a utíkal do vody. Bylo mi i jedno, že mě uvidí nahého. Nějak jsem ho asi vážně začal mít rád. Brzy se objevil vedle mě a já měl konečně možnost si prohlédnout jeho tělo. Neřekl bych do něj, že bude mít tak krásné svaly. Skousnul jsem si ret a přiblížil se k němu. Opatrně jsem ho pohladil po bříšku. Nešlo tomu odolat. Jen se nad tím pousmál a přitáhnul si mě do objetí. Dal mi pusu do vlasů a já si užíval jeho dokonalé vůně a toho objetí. Jeho ruce z mých zad pomalu klouzaly někam, kam bych asi nečekal, že teď bude sahat, ale nechal jsem ho. On mě přeci nechal si sáhnout na jeho svaly. Natáhnul jsem se k němu a spojil naše rty v dlouhém polibku. Bylo to krásné, protože za námi byl ještě ten západ sluníčka. Tohle bylo vážně romantické, zase mě dostal do kolen. ,,Víš, chtěl jsem ti to říct, už když jsme tam seděli, ale nějak jsem neměl odvahu. Kiki, to co se mnou dělá jen tvoje přítomnost, se nikomu nikdy nepodařilo. Nedokázal jsem si k nikomu udělat city, i když se o to někteří snažili, ale nešlo to. Až jsem potkal tebe a vše se změnilo. Pořád jsem na tebe myslel, hlavně když jsem odmítal princeznu, co se mi vážně nelíbila, protože nebyla tak krásná jako jsi ty. Ty jsi prostě nejkrásnější. Kiki, já tě vážně miluji."

Heartless king |changki|Kde žijí příběhy. Začni objevovat