Čtyřnohý kamarád

4.

Šli jsme k nám domů, abych mu ošetřila tu ránu. Docela to krvácí. Určitě se mu ten trny zaryly hluboko do kůže. Měl na rameni několik škrábanců vedle sebe. Taky měl jen tričko. I to měl na rameni roztrhlé.

Došla jsem pro lékárničku a vytáhla z ní dezinfekci. On si mezitím sundal rozlehlé tričko, abych se k raně lépe dostala. Nemohla jsem si nevšimnou jeho vytrénovanou postavu. Cítila jsem jak červenám a rychle jsem odvrátila pohled na pravé rameno.

Na papírový kapesník jsem nanesla dezinfekci a otřela s ním škrábance na Shawnově rameni. Snažil se zanechat si kamennou tvář, ale i tak jsem poznala že ho to bolí.

,,Zničil jsem si své oblíbené tričko," řekl sklesle.
,,Jen klid, můžu ti to zašít, jestli chceš," nabídla jsem mu.
,,Ne, to po tobě nemůžu chtít," odpověděl mi.
,,Proč ne, bude to jen chvilka."
,,Můžu si to zašít i doma."
,,Tak dobře."

Když jsem ránu vydenzifikovala, obvázala jsem mu rameno obvazem.
,,Co si vůbec dělala v tom lese?" zeptal se z čistá jasna a oblékl si tričko zpátky. Nemůžu mu říct pravdu. Nevěřil by mi a měl by mě za blázna.
,,Šla jsem se projít," řekla jsem mu.
,,Do lesa?"
,,No a?"
,,Ty se nebojíš?" pokračoval s vyptávání.
,,Čeho bych se měla bát?"
,,Vždyť tam jsou medvědi a vlci nebo se můžeš ztratit," řekl celkem klidně.

Dokončila jsem uvazování pravého ramene. Na otázku jsem mu neodpověděla a jen se usmála. On se usmál na zpět a poděkoval.

,,Pučím ti náhradní tričko, myslím,že budeme mít stejnou velikost," řekla jsem a šla směr do skříně
,,Ne, to nebude nutný," odmítal.
,,Přece nepůjdeš po ulici s roztrhaným trikem. Co si o tobě lidí pomyslí?"
,,Bydlím kousek odtud, zvládnu to."
,,To není pravda, já to mám od školy asi dvacet minut a ty nebydlíš tak daleko ode mě.
,,Tak dobře, ale jen pro tentokrát."

Šla jsem do skříně a vytáhla černé triko bez potisku. Podala jsem mu ho, aby se převlékl.

,,Dáš si něco k pití?" zeptala jsem se.
,,Vodu," řekl.
,,Tak tu chvilku počkej," řekla jsem a odešla do kuchyně, abych mu natočila čistou vodu. Po chvilce jsem se vrátila a viděla jak si prohlíží moji skříň s knihami.
,,Vidím, že máš ráda fantazy," prohlásil.
,,Tady máš tu vodu," řekla jsem a podala mu sklenici.
,,Děkuju," poděkoval a napil se.
,,A máš pravdu."
,,Čteš hodně?" zeptal se.
,,Docela jo, baví mě to, čtu ve volném čase."
,,Já jsem spíše na detektivky, ale fantazy taky nepohrdnu," řekl a usmál se.

Podívala jsem se na hodiny, co visí na stěně a viděla, že jsou tři hodiny. Moji rodiče přicházejí nejdřív po sedmé hodině, takže času dost.

,,Moje nejoblíbenější je tahle," řekla jsem a podala mu knížku kde bylo napsáno Láska až za hrob. ,,Je to taková tluzčí kniha, kde se hlavní hrdina zamiloval do dívky, kterou nemůže mít rád. Důvod je takový, že on je upír a ona je z jiné rodiny. Ty rodiny spolu už dlouhá staletí bojují. Je to zajímavé a napínavé. Už jsem to četla snad dvacetkrát."

Shawn se usmál a potom se zeptal: ,,Smím si tu knihu půjčit, když je tak napínavá?"
,,Jistě, ale nepoškodit," řekla jsem výhružně.
,,Slibuji, že ti ji vrátím ve stejném stavu, jako je teď," odpověděl mi.

,,Máš tu nějakou propisku?" zeptal se. To byla divná otázka. Na co chce propisku. Podala jsem mu popisku a on mě vzal za ruku. Na hřbet ruky mi začal psát svoje telefonní číslo a já jsem cítila, jak červenám.
,,Zavolej." S těmito slovy odešel.