Pán živlů

Procitnutí

Je sychravé podzimní ráno, Adrian sedí na terase domku a přemýšlel, co by se asi dělo kdyby škola zůstala otevřená. Asi by teď ještě spal nebo by trénoval nové techniky, ale každopádně by byl se svými kamarády a byl by šťastný, zvedl se a odběhl do domku, vzal fotografii na které bylo pět rozesmátých se tváří včetně té jeho a vrátil se na terasu. Fotografii strčil do kapy, rozeběhl se přeskočil zábradlí a běžel směrem k moři zastavil se až na okraji útesu odkud viděl na svůj dům ve kterém asi ještě spí jeho rodiče udělal pár pohybů rukou, z moře vyletěla malá vodní bublina Adrian do ní nahrál vzkaz poslal jí k domu.

Prohrábl si své slámově žluté vlasy, kterým Linda s oblibou říkala „žlutý postrach" podíval se jak bublin pomalu pluje k jeho rodnému domu a seskočil do moře, těsně nad mořem roztáhnul ruce a ze skály z které před chvílí skočil, vystřelily kameny. Adrian na jeden z nich šikovně dopadnul a po ostatních seskákal až na zastíněnou pláž, kam se nemá šanci dostat nikdo jiný než horolezec nebo někdo kdo ovládá živel země. Adrian patří mezi pár lidí na světě, kteří ovládají všechny čtyři živly. Když doskáče na pláž protáhne se a chvíli nasává magickou energii pláže natáhne ruku k obrovskému kameni, jemně rukou pootočí a kámen roztříští na další maličké kamínky a odkryje velkou jeskyni. Jeho normálně hnědé oči a přívětivá tvář se vztekem změnili. Adrian vběhl do jeskyně vytáhl z ní hůl a pár dalších věcí jako třeba několik svitků. To všechno kromně hole si dal do batohu, který z jeskyně také vytáhl vzal hůl a jeskyni roztříštil na jednu velkou prohlubeň hůl roztáhl takže vypadala jako maličké rogalo, chytil se jí oběma rukama vyskočil do vzduchu párkrát zakroužil nad pláží a odlétal za obzor...