S.C.P - Moje působení v Nadaci

[Část-3] (Ne)Lehké probuzení

[Sobota XX:XX]
Dnes jsem neměl službu takže jsem si přispal...
Nakonec jsem vstal kolem 10. hodiny a provedl jsem ranní hygienu atd...

Poté jsem se šel nasnídat do jídelny...
"dneska by měli dávat špagety." řekl jsem když jsem došel do jídelny.
vzal jsem si tác a sedl si ke stolu...
"zvláštní není tu kuchař ani nikdo jinej...neni tu nikdo!" zpanikařil jsem a popadl vysílačku
"Tady Tomáš White z bezpečnostního...prosím aby mi někdo odpověděl jestli tu také je."
Nic...
"Opakuji tady White prosím kohokoliv aby se mi nahlásil zpět do vysílačky!"
Nic...
Položil jsem vysílačku na stůl a podíval jsem se na televizi...
"Čas od poslední důležité události: 1 Rok, 2 měsíce, 3 týdny." bylo napsáno na televizi.
"A-ale vždyť....to bylo minulý týden co utekla ta SCP...to-tohle je nemožné." řekl jsem

Začalo mi být divně...jakoby..na mě někdo mluvil...ale nikoho jsem neviděl.
"Agente...Agente!.." ozval se..zase hlas
"Haló!! Slyšíte mě?" řekl jsem
"Jen něco říká...průměrný čas je...20 sekund..slyší vás ale vy ho ne." ozval se ženský hlas
Počítal jsem si v hlavě...
19, 18, 17, 16, 15, 14, 13, 12, 11....
10....

Tma...
Taková ta tma kdy vás oslní světlo když vejdete ze stínu ven kde žhne slunce...
A pak už spíše...světlo?
Ano bylo to světlo...jasné světlo..
Jsem mrtvý? A pokud ano tak jdu do nebe...nebo do pekla?
Je tohle další hra Nadace protože jsem něco zjistil?

Ale pak...
Začal jsem rozeznávat postavy..2 ne! rovnou 4...
Jedna Doktorka, jedna zdravotní sestra a pak 3 muži v...kloboucích...poměrně slušně oblečených...
A pak jsem ucítil hroznou slabost...a když jsem plně otevřel oči viděl jsem...nemocniční lůžko.
"Mhmmmmmm...k-kde to jsem.?" zeptal jsem se chraptivým slabým hlasem..
"Dobrý den Agente White, je rok 2022 a je 12 září. Poznáváte toto?" muž v klobouku mi ukázal logo nadace.
"A-no...nadace..." odpověděl jsem.
"Dobře..pane White byl jste v kómatu po celé 3 roky a jste Agent pracovník Ochranného oddělení...vše co jste viděl..byl výmysl vašeho mozku..."
"mhmmm děkuji."

[Po 1 dni]

Probudil jsem se zase v lůžku...

Poznával jsem zvuk alarmu že tu jsou nepřátelé...

Slyšel jsem vzdálenou střelbu...přibližovala se...

Pokusil jsem se zvednout ale strážný co u mě stál mi řekl. "Ležte klidně...jen pár nepřátel nemějte strach.."

Lehl jsem si...

Střelba se přibližovala..

Slyšel jsem dupání pravděpodobně těžko oděnců...

"Posili do cely 2215!" zařval strážný do vysílačky

"To...jdou si pro mne viďte?" zeptal jsem se strážného

"Nemyslete nad tím." odpověděl

Pak se rozrazili dveře do místnosti...a pak už jenom záblesk oslnivého světla....

Nic jsem neviděl...ale postupně jsem se rozkoukával...

Když jsem se pořádně podíval viděl jsem 11 mužů pravděpodobně Mobilních Úderných Jednotek...5 těžko oděnců v modré barvě a 6 v červené...

"Zabezpečte dveře...zbytek připravte zpáteční cestu."

Všech 5 těžko oděnců si stouplo ke dveřím a stříleli po personálu.

A těch zbylých 6 mužů vyndavalo dokumenty.

"Pane...jsme nadace...tohle byla jenom jedna hra..." řekl mi muž  a podal mi dokumenty.

"Vysvětlím vám to později prostě si něco přečtěte a co nejvíce tomu věřte."

Podíval jsem se do dokumentů... 

a náhle jsem se probudil na zemi, a u mě stálo všech 11 členů Mobilních Úderných Jednotek, a s nimi  asi 24 lidí...

"Výtejte zpět pane.." řekl jeden člen MÚJ a pomohl mi se zvednout.