I can't be myself <JAILEY FF>

14.

Jason's pov
- - - - -

,,Nerozumím tomu co mezi námi chceš Hailey..." řekl jsem zmateně zatímco jsem se jí stále díval do očí a ona se postavila na špičky. Chce vztah? Vůbec se neznáme. Přitahuje mě ale nevím jestli romanticky.

,,Je mi s tebou hezky. Copak musíš být zamilovaný když chceš s někým do vztahu? Nejdeš do vztahu s tím že jsi s tím člověkem rád a vidíš s ním budoucnost? Časem se pravděpodobně zamilujete, ale nemusí se na to tlačit." Řekla zatímco prsty znovu zajela do mých vlasů a já ze sebe její ruce opatrně sundal. Vzal jsem je do svých a chvíli se jí jen díval do očí.

Katie zemřela před rokem... je to hodně čerstvé a už bych si hledal další ženu kterou by můj otec zabil?

Nechci aby ona skončila stejně. Nechci aby se jí něco stalo, ale možná můžu být sobecký..

,,Co když se nezamilujeme a bude to jen plýtvání časem?" Zeptal jsem se a ona mě palci jemně pohladila po hřbetech rukou. ,,Budeme mít zkušenosti." Řekla a přitiskla se ke mně blíž. Mám strach.

Nemyslím si že je tohle dobré. Ty dva týdny bez ní byly k nevydržení, stále jsem na ni myslel a bylo to hrozně složité.

Nechci to mezi námi takhle urychlit, ale možná to nebude tak špatné... možná.. to bude lepší...

Nebudu se cítit tak osamělý a bude mi patřit krásná, atraktivní, milá dívka...

,,Já nevím Hails.." řekl jsem a s malým úšklebkem pokroutil hlavou. ,,Tohle jsem dnes večer rozhodně neměl v plánu a nevím... už ani nevím jak se vztah dělá.. jak.. jak mám fungovat.. já opravdu nevím jestli je tohle dobrý nápad.." řekl jsem a ona trochu posmutněla.

Nechci aby kvůli mně byla smutná, ale dnes jsem opravdu neměl v plánu odcházet odsud zadaný.

,,Jasone já jsem nikdy s nikým nebyla a stejně jsem připravená to zkusit s tebou. Cítím se hrozně sama a s tebou mi bylo dobře." Řekla a já jí znovu umístil dlaně na jemné tváře. Vypadá roztomile když je smutná. Líbí se mi co říká, protože to mám stejně, ale opravdu nechci aby jí to ublížilo. Zítra si to ani nebude pamatovat...

,,Jsem první muž který se tě tak dotýkal a byl s tebou. Samozřejmě že je to pro tebe zvláštní, ale nemyslím si že bychom měli dělat takhle ukvapené závěry." Řekl jsem a ona nejistě sklopila pohled.

,,Začneme jako přátelé?" Navrhla a já pokroutil hlavou. Nechci být jen její kamarád. Za to mi to nestojí.

,,Na kamarádství nemám čas." Řekl jsem a znovu ji jemně přitiskl ke zdi za ní. Omotala mi ruce kolem krku a dívala se mi do očí.

,,Záleží mi na tobě. Nech mě být tou jedinou kterou chceš." Řekla potichu s pohledem stále upřeným do mých očí a mně se rychleji rozbušilo srdce.

Neví co říká. Bojím se vztahů. Nechci aby mi ublížila.

,,Najdu ti toho Nicka a půjdeš domů." Řekl jsem abych téhle konverzaci zamezil a ona skoro zoufale pokroutila hlavou.

,,Já nechci domů. Jasone prosím nenuť mě chodit domů. Je to tam hrozné a já jsem z toho neskutečně unavená. Já už nechci být doma..." řekla a pevně v dlaních stiskla látku mé košile čímž mi ji nepatrně vytáhla výš. Co se jí děje doma tak hrozného? Říkala něco o její matce, nemocnici a otci, ale úplně jsem neposlouchal.

,,Co se děje?" Zeptal jsem se jí nejistě. ,,Máma měla nehodu, je v nemocnici a otec se o ni bojí a jeho obavy si vybíjí na mně.. křičí a nadává a už tam nechci být..." řekla tiše a já ji jemně pohladil po tváři.