I can't be myself <JAILEY FF>

26.

Hailey's pov
- - - - -

,,Copak?" Zeptal se a jemně mě pohladil po vlasech. ,,Dej mi ruku prosím." Řekla jsem potichu a on tak hned udělal.

Přiložila jsem si ji na podbřišek a hned mi bylo trochu líp, protože narozdíl od těch mých hřála.

,,Jsi těhotná?" Zeptal se s pozvednutým obočím a já zavřela oči. ,,Jsem panna Jayi a bolí mě břicho kvůli měsíčkům. Odpověz si sám." Zamumlala jsem a on se ke mně sklonil.

Vtiskl mi jemný polibek na čelo a jednou rukou mě jemně hladil ve vlasech zatímco druhou měl přiloženou na mém podbřišku.

,,Omlouvám se.. co můžu udělat aby ti bylo lépe?" Zeptal se a já k němu s úsměvem zvedla pohled. Je docela vtipné jak hned přepnul do něžnější nálady, ale nestěžuju si.

Společně jsme leželi na sedačce za domem, hrál nějaký film, ale to jsem moc nevnímala protože mě opravdu zabíjel podbřišek.

Vzala bych si prášek, ale většinou to nedělám... nevím proč, něco ve mně mi říká že to vydržím i bez toho a to něco se z nějakého důvodu vždy rozhodnu poslechnout, takže radši trpím...

Hlavu, kterou jsem měla položenou na jeho klíně jsem trochu nadzvedla a lépe se uvelebila.

,,Jen se mnou ten týden přežij prosím." Řekla jsem potichu a on se usmál. Pokýval hlavou a znovu mi vtiskl jemný polibek na čelo.

Opravdu to bolí a to ještě dnes budu muset jít běhat...

,,Půjdeš si se mnou zaběhat?" Zeptala jsem se a on se uchechtl. ,,Teď jsme doobědvali Lee.. nepotřebuju se pozvracet." Řekl a já pokroutila hlavou. ,,Později.. třeba před večeří.." řekla jsem a on přikývl.

,,Dobře..." řekl a já se usmála. Nechtělo se mi jít samotné, ale s ním to bude lepší.

- - - - -
~pondělí~
- - - - -

,,Ahoj." Řekl potichu a vtiskl mi malý polibek na koutek rtů zatímco se posadil vedle mě. ,,Ahoj." Řekla jsem trochu zmateně. Nevěděla jsem že ho uvidím hned po ránu, na téhle hodině se mnou ještě nikdy nebyl.

,,Máš tuhle hodinu? Nepamatuju si že bys tu někdy byl..." řekla jsem a on se ušklíbl. Loktem se zapřel o lavici a víc se opřel do židle. I takhle působí dominantně, jak to dělá..?

,,Chodíš sem asi dva měsíce a já ji často přeskakuju protože mě nebaví." Řekl zatímco se ke mně nahl blíž a já se usmála. Přiložila jsem mu dlaň na zátylek a jemně se mu přitiskla na rty, které si žádaly mou pozornost.

Ve třídě bylo zatím málo lidí a nikdo nám nevěnoval pozornost takže mi to jedině vyhovovalo.

,,Chyběl jsi mi." Řekla jsem potichu a on se usmál. ,,Ty mně taky. Omlouvám se že jsem v noci nepřišel. Otec..." řekl a já ho jemně chytla za dlaně načež on tiše sykl a ucukl s pravou rukou. Zase mu ublížil...

,,Co ti udělal?" Zeptala jsem se a on mi ukázal jeho pravý malíček, který byl nateklý. ,,Asi je to zlomené..." Zamumlal a já jeho ruku opatrně vzala do té své. Jeho prst jsem si prohlédla a na konci na něj vtiskla nepatrný polibek. Tohle by se vůbec nemělo dít.

Proč je na něj takový? Neříkala Pattie že chápou že potřebuje trochu času a že je to v pořádku..?

,,Pokud se mnou pojedeš domů tak ti to obvážu." Řekla jsem a on přikývl. Na chvíli sklopil pohled a pokroutil hlavou.

Potom se mi znovu podíval do očí a já jeho nezraněnou ruku jemně stiskla v té své když jsem si všimla bolesti, která se za jeho nevinným pohledem skrývala.