Teacher// Payton Moormeier

//Vy jste spolu?!//

"Jsme zpátky." Křikla za mnou Caroline. "Super." Řekla jsem a pořád jsem byla trochu rozrušená. "Tak můžeme jít na tu večeři." Řekl Noah. "Jo to by jsme mohli." Řekla Caroline. Šly jsme tedy všichni do mojí oblíbené italské restaurace v centru. Zašli jsme k pultu a já nahlásila své jméno, protože jsem na své jméno zarezervovala stůl. "Aaa, slečna Andersonová. Ano mám vás tu. Prosím následujte mě ke stolu." Řekla mladá žena která se starala o rezervace. Usadila nás všechny ke stolu, a dala nám jídelní lístky. "Tak co si dáte?" Zeptala jsem se. "Já si dám, šunkovou pizzu." Řekl Noah. "A já mozzarellovou." Řekla Caroline. "Super a já si vezmu lasagne, a Noahu a dáš mi prosím kus tvé pizzy?" Zeptala jsem se. "Samozřejmě Jess." Řekl Noah a vřele se usmál. Mávla jsem na servírku, a ona k nám hned přiběhla. "Tak co si dáte?" Zeptala se s všichni jsme řekli co by jsme si rádi dali. "Dobře, bude to trvat přibližně patnáct minut." Usmála se, a běžela předat objednávku. "Těšíte se na pondělí?" Zeptala se Caroline. "Proč by jsme měli?" Zeptala jsem se a projela jí nechápavým pohledem. "No, v pondělí by jsme měli mít hodinovou pauzu." Odpověděla Caroline. "A jo, o dějepisu viď?" Optala jsem se znovu. "Jo přesně tak." Souhlasně přikývla. Zbytek naší večeře jsme si povídali, smáli se a samozřejmě jedli. Když jsme dojedli, tak nám odnesli talíře a já se na ně dívala a oni na mě. "Jess, my ti musíme něco říct." Řekla Caroline, a položila svoji ruku na Noahovu který jí měl na stole. "Mmm, co?" Nechápavě jsem pokrčila obočí. "No víš, my dva......jsme spolu." Řekla a stiskla Noahovu ruku. "J-jak dlouho?" Vykoktala jsem ze sebe. Né že by mi vadilo že jsou spolu ale spíš mě štvalo že mi to neřekli dřív. "Dneska to jsou přesně tři měsíce." Řekl Noah. Byla jsem v šoku, tři měsíce....tři měsíce mi to tajili. "Proč jste mi to neřekli?" Řekla jsem tichým a klidným hlasem, protože jsem věděla že jim to nažene husí kůži. "My- my se báli že budeš naštvaná." Řekla Caroline a snažila se nebrečet. "Já bych se nezlobila, jen nechápu-... však mě znáte takovou dobu. Noahu my se známe od první třídy a ty nevíš že bych z tebe měla radost?! A to samé u tebe!" Řekla jsem hlasitým a neklidným hlasem, úplně mě to vykolejilo. "Prosím, nezlob se." Řekla Caroline potichu mezi tím co jí po tváři tekly slzy. Vydechla jsem všechen vzduch který jsem měla v plicích. "Nezlobím, přeju vám to." Řekla jsem nakonec a usmála se na svoje nejlepší kamarády. "Mám tě moc ráda Jess." Řekla Caroline, a zvedla se od stolu a šla mě obejmout a to samé Noah.