Teacher// Payton Moormeier

//???//

Bylo sedm hodin a já se začala připravovat. Dala jsem si rychlou sprchu a dala si na sebe né moc výrazný make-up. Když jsem byla hotová napsala jsem mamce dopis, o tom že jsem šla ke 'Caroline', i když jsem věděla že až se vrátím bude ležet pořád na stejném místě. Moje mamka dělá hlavní doktorku v Severní Dakotě, a táta je generální ředitel jedné firmy také v Severní Dakotě. A proto je výdám tak málo. I když se domů někdy vracejí a nebo mi posílají jízdenku abych já přijela za nimi. Bylo sedm padesát osm, a já z venku slyšela zatroubení auta. Je tady. Pomyslela jsem si. Vzala jsem si kabelku a vyběhla ven. Před mým domem byl zaparkovaný krásný černý Renault. Payton vylezl z auta a otevřel mi dveře na místo spolujezdce abych si mohla sednout. Děkovně jsem se na něj usmála a on mi úsměv oplatil. Celou cestu mezi námi vládlo trapné ticho, které jsem prolomila mojí otázkou. "A kam to vlastně jedeme?"
"Někam kam si můžeme v soukromí popovídat." Řekl a zase se věnoval řízení. Doufám že mě nechce znásilnit. Napadlo mě. Byla jsem nervózní, celé mé tělo pokrývala husí kůže. "Nemusíš se bát." Řekl a položil jednu svoji ruku na moje stehno. Celá jsem ztuhla, dívala jsem se na jeho ruku na které měl dva prsteny a stříbrné zjevně drahé hodinky. "Proč si tak krásná?" Řekl a tou rukou mě začal hladit po stehně. Na jeho otázku jsem mu neodpověděla protože jsem celou dobu sledovala co dělá s jeho rukou.

"Jsme tady." Řekl a vystoupil z auta a šel mi otevřít dveře. "Páni, tady ty bydlíš?" Zeptala jsem se, když jsem sledovala nádhernou prosklenou budovu. "Ano, je to jeden střešní apartmán. Tak můžeme jít." Řekl a nabídl mi rámě. Připadala jsem si jako princezna která má svého prince, ten fakt že můj princ je můj učitel dějepisu se budeme snažit ignorovat. Když jsme výtahem vyjeli až do horního patra tak Pay otevřel dveře a nechal mě vstoupit jako první. Rozhlédla jsem se a div se že mi oči nevypadly z důlků. "Posaď se." Řekl s ukázal na černý kožený gauč. "Dala by jsi si něco k pití?" Zeptal se. "Ne, děkuju." Řekla jsem a on jen přikývl a šel si do miny baru pro sklenku alkoholu. Posadil se naproti mně a hleděl mi do očí. "Tak jo, můžeš se mě zeptat na cokoliv budeš chtít." Řekl.

Děkuju vám strašně moc za 300 přečtení.❤️ <3