𝗣𝗥̌𝗘𝗗𝗧𝗜́𝗠 𝗡𝗘𝗭̌ 𝗦𝗘 𝗦𝗧𝗔𝗟𝗢...

*4*

Ráno jsem udělala velikou snídani. Pro maminku a Charlotte. Udělala jsem avokadový tousty se zeleninou a volským okem. Bylo vidět, že jsem jim udělala radost.
Mamča nás vyhodila před školou a obě jsme jí popřáli skvělý den a ať to všechno dopadne dobře. Snažila jsem se nemyslet na včerejší noc a na Adréase. Ale nešlo to. Hlavně, když jsme se potkávali ve škole. Při hodinách i při obědu na mě koukal. Strašně jsem se styděla. Styděla jsem se za to, že jsem ho políbila. Ale zároveň jsem byla šťasná a smutná, že to nedošlo dál. Že mě dál nelíbal.
Nemohla jsem s ním být. Vždyť já na tyhle věci nejsem. Nejsem na to, abych s někým chodila. Nejsem na nic z tohohle. Tak jsme se rozhodla pro něci lepšího. Rozhodla jsem se, že ho vyprankuju. Že si z něho udělám legraci, než abych si přiznala, že jsem se zamilovala. Nemohla jsem se zamilovat nešlo to.
Od chvíle kdy odešel táta. Když nás s mamčou nechal na ulici. Byli jsme bezdomovci asi 2 měsíce. Mamka to zvládla a zařídila nám skvělý život. Teda především mě. Moje maminka je nejlepší člověk, kterýho znám. Nezaslouží si nic z tohohle. Táta mamku mlátil. Vždy když přišel domů ožralý. Proto mamka nechce, abych pila. A já to dělám. Nevím proč. Pomáhá mi to ve špatných dnech. Ale nechci být zlá vůči mé mamče a tak se snažím moc nepít, ale nejde to s Chloe a Charlotte.
Ale to je jedno. Teď jdeme na můj plán. Na plán jak se zbavit pocitu zamilovanosti. Už teď ten pocit nenávidim.
Napadl mě sliz. Sliz. To je ono. Ježiši to bude vtipný. Připevnim mu to nějak na skříňku, tak aby když jí otevřel vylil sliz. Musím to probrat s holkama, ale už teď vím, že budou souhlasit a budou stejně nadšený jako já.
Vymyslely jsme taky, že až se na něho vylije sliz, posypeme ho moukou. Je to od nás zlý, ale tak co se dá dělat. Na naší škole nás mají za ty popularní mrchy. Tak jimi tedy budeme.
Nastražili jsme sliz a připravili se za roh s moukou a toaleťákem. Napadlo to Chloe.
Byl to super nápad. Teď už jen počkat na správnou chvíli. Zazvonilo. „crrrrrrr", „crrrrrrr". Najednou se na chodbě objevilo milion dlaších lidí, což se nám hodilo, aby nás nikdo neviděl a nebo tak aby nás viděli všichni.
Andréas přišel ke své skříňce a začal jí pomalu otevírat. My jsme se mezitím už chichotaly za rohem.
Teď. Teď jí otevřel a bum. Byl celý od slizu. Vyběhli jsme a hodili po něm mouku a toaleťák. Mouku jsme našli v kuchyňce, takže doufám že nebude vadit, že jsme si jí pujčili a už ji nevrátíme.
Andreás stál celý vykulený a nevěděl co se děje. Nevědel jak má reagovat.
Přiběhli všichni a začali to natáčet. Všichni se smáli a Chloe s Charlotte vykřikli: „Vítej na naší škole novej". Chloe ještě řekla:„ Na tohle si zvykneš a není to všechno co tě čeká".
Všichni se hrozně nahlas smáli, až jsem dostala výčitky. Poprvý jsem měla výčitky, za to co jsem udělala.
Radši jsem utekla na záchody, abych se vzpamatovala. Nevěděla jsem co se děje. Takhle jsem se nikdy necítila. Ale zamilovat se to je blbost.
NIKDY SE NEZAMILUJU!