𝗣𝗥̌𝗘𝗗𝗧𝗜́𝗠 𝗡𝗘𝗭̌ 𝗦𝗘 𝗦𝗧𝗔𝗟𝗢...

*5*

Na záchodech jsem si opláchla obličej .
Koukla jsem se na sebe do zrcadla a rozhodla jsem se, že se jdu namalovat, abych vypadala hezky a budu se každý den vyhýbat zase lidem.
Nechtěla jsem, abych udělala někomu něco podobného.
Vyšla jsem z kabinky a šla na hodinu „crrrrr" zazvonilo .
Přišel učitel Brown (má velké břicho a uprostřed hlavy je plešatý, ale zbytek vlasů má hnědé, vypadá jako klaun)
Díval se po třídě, jako kdyby někoho hledal.Hledal mě.
Jakmile si mě všimnul vzal mě na chodbu. Nechápala jsem co se děje, pak jsem si vzpomněla na ten sliz.
Myslela jsem, že dostaneme s holkama trest, ale žádný trest jsme nedostali.
Učitel Brown mě chytil SILNĚ za zápěstí.
Odvedl mě na záchody a zamknul za sebou.
A řekl: „Jsem Dustina táta, nelíbí se mi jak se k němu chováš, protože on se k tobě chová VELMI KRÁSNĚ .Teď se rozhodni, chceš dobré známky nebo pětky?"
"Za jedničky musíš chodit s Dustinem." Jak jsme to slyšela v kapse jsem hledala telefon. Nebyl tam. NEMĚLA JSEM TELEFON U SEBE. Začala jsem panikařit. Nevědela jsme co mám čekat dál.Ale věděla jsme, že s nikým chodit nebudu. Takže jsem řekla: „Bežte se svým synem třeba do prdele! Já s nikým chodit nebudu a už vůbec ne kvůli známkám!!!"
Vyběhla jsem ze záchodu. Vlastně jsme vyběhla ze školy. Viděla jsem Andréase. V ruce měl cigaretu a energy drink.
Šla jsem k němu a zeptala se jestli nemá ještě jednu cigaretu. Vlastně jsme se na tohle vubec nezeptala. To teď lžu. Řekla jsem: „Nemáš drogy? Nebo trávu?"
Vyjeveně na mě koukal.
Ale řekl: „Znám někoho kdo ti to dá pojď se mnou."Ukázal mi na jeho auto. Vůbec jsem neváhala a sedla si k spolujezdci. Jeli jsme někam směrem k lesu. Bála jsem se. Bála jsem se kam mě bere a taky jeho. Bála jsem se jestli něco řekne. Jestli řekne něco ohledně toho pranku. Během deseti minut jsme dojeli k nějaké louce a zřícenině. Byla to nějaká chata.Byli tam tři kluci.Pablo. Harry a Nick. Pabla a Harryho jsem znala, ale kdo byl Nick? Nějaký jejich kamarád? Vlastně mi to je jedno. Ale vypadal HEZKY. Ježiši na co to myslim. Andréas šel za nima tak jsem šla taky.
Koukali na mě. Asi nechapali co tady dělam. Taky jsem nechápala, jak může mít Andréas tolik kamarádů? Nebyl ze Špaňelska? No, to je jedno. Teď mě zajímá jenom tráva nebo drogy.
Andréas udělal s klukama nějaký přivítaní s rukama. Takový pozdrav. Nevím.
Andréas řekl: „Potřebujeme ehm, no víš co."
Kluci na něho koukali a začali se smát. Pablo řekl: „ Ty taková trubka chceš DROGY?Hahaha. Pamatuješ jak to dopadlo minule ne?"
Andréas: „ Ježiši nevytahuj to tady před ní. Je to stejnak pro ní. Já už tohle nikdy nepoužiju. "
Jenom jsem na ně koukala a oni na mě. Nick se zvedl a vytáhl z kapsy balíček a nenápadně ho podal Andréasi.
Já a André jsme nasedli do auta a on mi to podal. Koukal na mě a odjel.
Byli jsme už ve městě a on najednou zastavil. Bylo to na druhé straně města od školy.
A André řekl: „ Vystup. Dál už tě nepovezu. Mohla jsi na to myslet dřív než jste udělali ten prank."
Koukala jsem na něj, ale chápala to.
Vystoupila jsem a on odjel. Nebyl ani oběd a já nebyla ve škole. Stoupla jsem si na zastávku na autobus a čekala. Za 20 minut přijel. Jela jsem domu neměla jsem náladu jet do školy. Chtěla jsem vysvětlit mamce proč nejsem ve škole. Drogy jsem měla schovaný v tašce takže jsem si dávala pozor kam jí dávam. Přišla jsem domu a uviděla jsem ho. UVIDĚLA JSEM TYRANA Z MÉHO DĚTSVÍ A Z MÉHO CELÉHO ŽIVOTA. NEEEE. PROOSÍÍÍM.