Srdce Mafiánky

7. kapitola

Jessica:
Otevřu oči, které ihned zasáhnou sluneční paprsky, ležím v něčem měkkém. Podívám se, ležím v nějaké cizí posteli! Nikdy jsem v této posteli neležela. Ani nevím, kde jsem. Najednou ucítím něco na svém pase. Ruce! Cizí ruce! Chlupaté cizí ruce! Takže nějakého muže, to mě vyděsí a vyskočím z postele, jak čertík z krabičky. Na druhé straně leží ON. Ten muž, u kterého jsem byla doma. Jak jsem se vůbec dostala do jedné postele s ním. Potom, co jsem vyskočila z postele, on po ní šátrá těma rukama, kterými mě ještě před okamžikem držel. Po krátkém průzkumu postele, začne mžourat. Rozhlédne se a zastaví se na mé osobě. Uchechtne se. Podívám se na sebe. Mám jen nějaké dlouhé pánské tričko. Triko!!!! Začnu se rozvzpomínat na předešlý den. Nic, černá díra. Čím usilovněji se snažím svůj mozek zapojit, mně začne sílit bolest hlavy. Vykašlu se na to.
"Dobré ráno, boxer-ko." Co tím ten zmetek myslí? Boxerko jako boxerky spodní mužské prádlo? Boxerko jako zápasnice v boxu? Boxerko jako feno od psa? Boxerko jako kovový předmět nasazovaný na prsty k úderu ve rvačce? Co měl na mysli? Netuším. Vydám se ke dveřím. Jsou zamčené. Začínám se bát. Přejdu k druhé zdi a zaberu za jiné. Opět zamčené. U třetích se to opakuje. Do hajzlu, co se tu děje?! Čtvrté ani páté dveře nevidím, otočím se na něj. Ve vnitřku mě se něco klepe.
"Můžeš mi dát klíče?!" Sice jako otázku položím, ovšem ten otazník na konci je jen tak. Spíše taková rozkazovací věta se špatným slovosledem.
"Nezdravíš jo? Ne, žádný klíč nedostaneš." Zní jeho tvrdá odpověď, přetočí se na bok a snaží se nejspíš usnout. Po chvíli spí. Chová se, jak naprostý grázl. Otevřu okno a vykouknu z něj. Lišta na baráku a nedaleký bleskosvod mi bude muset stačit i posloužit. Rozhlédnu se po pokoji a najdu skříň. V ní objevím košili, tepláky, čepici a zbraň všechno poberu a obléknu se. Zbraň dám za gumu šňůrkou utáhlých tepláků. Pomalu se vydám na něco mezi úprkem a zachráněním sebe. Pomalu se chytnu parapetu a slezu na lištu. Balancuji na liště a rukou se držím parapetu. Párkrát posunu nohama čímž se jen špičky prstů dotýkám úplného kraje parapetu a druhou rukou se držím bleskosvodu.