19 část

333 12 0
                                    

Školní rok už byl v plném proudu dnes jsem po škole šla do obchodu potřebovala jsem se aspoň nějak odreagovat abych furt nemyslela na zoo přemýšlela jsem a omylem vrazila do takové starší paní
,,Moc se vám omlouvám jste v pořádku ?"
Zeptala jsem se
,,Ano neboj se děvče nic se nestalo"
Řekla
,,Ale ty moc v pořádku nevypadáš stalo se ti něco ?"
Zeptala se
,,Omlouvám se ale o tom se nechci bavit"
,,Láska ?"
Zeptala se
,,Jak to víte ?"
Zeptala jsem se trochu s šokem
,,Já vím hodně věci třeba i to že tvůj milí na tebe furt myslí a miluje tě"
Řekla
,,Zlobí se na mě lhala jsem mu"
Řekla jsem
,,Pojď jsi sednou"
Řekla a šla k lavičce já tedy za ní
,,Kdo vlastně jste ?"
Zeptala jsem se jí
,,Jmenuji se Maria ty ?"
Zeptala se
,,Sid"
,,Měla by jsi za ním jít"
Řekla
,,On je teď hodně moc daleko"
,,Láska překoná všechnu vzdálenost"
Řekla
,,Teď nemůžu jet skoro přes polovinu světa zpět do Česka rodina by mě zabila"
Řekla jsem
,,Měla bys protože tímto vás oba jen trápíš"
Řekla
,,Víte.....já jsi to nechám projít hlavou"
Řekla jsem a vztala z lavičky rozloučila se a odešla musela jsem nad tím furt uvažovat..........měla pravdu měla bych za Adamem jet bude mě chtít vydět ale co když se pletla Adam může mít dávno jinou a na mě už ani nemyslet navíc když jsme spolu prakticky ani nikdy nebyli pokud nepočítám ten týden co jsme se pak rozešli uvažovala jsem nad tím co mám vlastně dělat nechat to bít nebo bojovat měla jsem v hlavě čím dál tím větší zmatek

Asi to je osudKde žijí příběhy. Začni objevovat