Recenze

the love that dare not speak its name

Jak už jsem předtím zmínila, mé tři roky studia Anglické literatury a kreativního psaní jsou u konce. Což je naprosto šílené, jelikož člověk by si řekl, že se budu cítit hrozně dospěle a chytře, ale mám pocit, že jsem na tom snad ještě hůř, než když jsem nastupovala. Na druhou stranu mi přijde, že jsem se trochu víc naučila prezentovat svůj názor a rozvinula své kritické myšlení. Zároveň si teď nedokážu pomoct, ale občas se mi stává, že když čtu nějakou knihu, vyskakuje na mě všemožná symbolika a u určitých částí si říkám: „Wow, to by bylo docela hustý probrat z pohledu podrobnější literární kritiky." Jindy ale zase koukám na knížky a názory lidí a přijde mi, že ten obor byl k ničemu.

Teď, když už znám své výsledky a s psaním bakalářky jsem dávno skončila, bych se ale ráda trochu podělila o to, o čem jsem vlastně psala, jelikož mi to přišlo jako zajímavé téma (a očividně se to líbilo i mým profesorům, jelikož to byl můj nejlepší výsledek za celé studium). A vzhledem k tomu, že sem píšu recenze a tohle je hluboký rozbor několika témat dvou knih, přijde mi super tenhle můj menší výzkum představit. Frustrace z psaní mě opustila, takže teď si tu bakalářku zase v klidu můžu otevřít a trochu o tom přemýšlet. Jenom se teda omlouvám, jelikož budu přidávat citáty v angličtině.

Jak tedy název napovídá, věnovala jsem se spojitosti mezi homosexualitou a monstrositou (monstrózností?) v gotických románech 19. století a to hlavně u Frankensteina a Obrazu Doriana Graye. Zároveň by se ale toto téma dalo rozebírat u hrozně moc jiných knih ze stejného období nebo spousty jiných knih/filmů/seriálů, kde monstra hrají důležitou roli. Podobné téma by se dalo najít i u Podivného případu doktora Jekylla a pana Hydea, Drakuly, Christobel, Carmilly atd. Zároveň jsem v jednom předmětu rozebírala sexualitu u upírů v Interview s upírem od Anne Rice a u filmu The Lost Boys (který všema deseti doporučuji) a výsledek byl jasný: upíři jsou celou svou existencí docela dost queer.

Vraťme se ale zpět k Frankensteinovi a Dorianu Grayovi. V 19. století, a to hlavně ve Viktoriánské Anglii, došlo k obrovskému boomu gotické literatury. Knihy o tajemných hradech a zámcích, monstrech a tajemstvích se staly populárními nejen mezi spisovateli ale obecně mezi anglickou populací. Viktoriánská Anglie byla tou dobou totiž co se týče homosexuality, a obecně sexuality, dost konzervativní na rozdíl třeba od takové Francie. Gotická literatura se proto stala skvělým prvkem, skrz který lidé mohli filtrovat své pocity a své „perverzní" choutky. Spisovatelé tento žánr zároveň mohli používat jako kritiku jejich současného dění, aniž by tak přilákali pozornost autorit. Což ale ovšem nebyla úplně pravda, pokud se podíváme na případ Oscara Wildea (ale o tom později). Tohle téma skvěle prezentuje Michel Foucault ve své knize The History of Sexuality, kde popisuje, jak rigidní Anglie udělala ze sexu tajemství, které by ovšem mělo odhalovat jakousi „ultimátní" pravdu o světě a že paradoxně vzhledem k tomu, že se o sexu nemohlo veřejně moc mluvit, o sexu nakonec bylo všechno.

Začátkem 19. století až do nějakého roku 1861 byla homosexualita považována za jeden z nejvyšších kriminálních přestupků a byla trestaná smrtí. Společně se zoofilií, nekrofilií, ale i vraždou atd. byl akt análního sexu (ať už muž se ženou nebo muž s mužem) viděn jako jedna z nejodpornějších a nejnechutnějších věcí na světě. O homosexualitě se často mluvilo jako o něčem „unspeakable", tedy o něčem, co je tak hrozné, že o tom ani nedokážete mluvit. Lord Alfred Douglas, milenec Oscara Wildea, kvůli kterému byl Wilde nakonec odsouzený, například napsal báseň o homosexualitě se jménem „Two Loves", která je zakončená větou: „Have thy will, I am the love that dare not speak its name", díky které se toto spojení často používá. E. M. Forsterova hlavní postava v knize Maurice, která se také věnuje homosexualitě, o sobě říká: „I am an unspeakable of the Oscar Wilde sort." Tajemství tedy touto dobou hraje velkou roli a pokud má nějaká postava nějaké velké a strašné tajemství v literatuře 19. století, na 90 % se jedná o homosexualitu.