Sidam *nahoru a zase dolů*

on za to nestojí

Z pohledu Sid:
Šla jsem od Elišky a najednou mě zastavil Albert
Al: "Nazdárek pročpak si tu včera nebyla, chtěl jsem se stavit"
S:" Co to meleš? Ty mi ublížíš a ještě se ptáš?! Tvůj mozek je tak takovéhle velikosti" zařvala  jsem a ukázala prsty velikost hrášku. To ho docela naštvalo a rozešel se ke mě a já začala pomalu couvat.
Al:" Mě nikdo urážet nebude!"procedil skrz zuby a vrasil mi pěstí, že jsem spadla na zem.
Al:" A jestli o tom řekneš tomu hadímu psychopatovi tak to příště bude horší, to mi věř!!!"když to dořekl tak rychlým krokem odešel
Já se jsem zvedla a chytla si tvář kam mi vrazil pěstí. Pomalu jsem se šourala do pavilonu. U dveří jsem viděla Adama jak sedí na schodech. Tak moc jsem mu to chtěla říct, ale pak jsem si vzpomněla na to co mi říkal Albert:(Al:" A jestli o tom řekneš tomu hadímu psychopatovi tak to příště bude horší, to mi věř!) Obešla jsem Adama a doufala jsem, že si nevšiml mé tváře i když jsem ji celkem dobře zakrývala rukou. Adam si toho hned všiml a začal se mě vyptávat co se stalo.
Když jsem si odkryla tvář, spatřil modřínu, která už se stihla zabarvit.
Jen se mě zeptal kdo to udělal a po mé odpovědi vyběhl ze zázemí. Já vyběhla za ním moc dobře jsem věděla kam má namířeno, ale nejsem v běhu zrovna dvakrát dobrá. Doběhla jsem ke kanceláří našeho PR manažera otevřela jsem dveře i když mi bylo jasné, že Albert bude na kaši docela jsem se zděsila.
S:" Adame! Adame nech ho on ti za to nestojí."řekla jsem a Adam jakoby zapomněl na Alberta. Vrazil mu poslední ránu a vyšel z kanceláře.
Al: "Tohle tě bude mrzet Anno!!!!"zašeptal a začal se zvedat. Já jen rychle vyběhla z kanceláře a šla infocentrum zpátky do zázemí avšak mě v infocentru odchytal Uhlířová
Uh:" Co se tam nahoře stalo???"zeptala se a jelikož jsem neměla náladu se vybavovat s nikým kdo není Adam jen jsem ji odbyla slovy
S:"Ale nic hleďte si svého" řekla jsem a odešla

Adam se  mnou dnes už ani nepromluvil.
Po práci jsem šla do baru a pak domů.