Sidam *nahoru a zase dolů*

konečně zpátky do ZOO

Sid:
Je ráno a my se právě chystáme do ZOO.
Už je mi dobře, ale Adamovi se to nezdá a tak do mě pořád hučí, že v práci budu dělat jen papíry a hlavně nic nezvedat nebo nic nebezpečného alespoň do té doby dokud si nebude jistý, že jsem opravdu OK.

Adam:
Sid se těší do práce, ale mě se to nějak nezdá a hlavně nechci, aby se jí něco stalo.

Došli jsme do ZOO a zamířili do zázemí.
Sid začala dělat papíry a já začal s krmením hadů. Po obědě si Sid zašla na kafe k Míně a pak k Elišce. Mezitím jsem nakrmil krokodýly a šel si sednout na schody. Sid přišla a měla slzy v očích.
Jen mě obešla a dívala se na hady. Asi si myslela že jsem si toho nevšiml. Zvedl jsem se a přišel pomalu k ní.
A:"Sid co se stalo???"
S: "Nic, neměj strach."
A:"Tak to teda ne. Mám tě rád a není hezký vidět že takhle uplakanou. Notak řekni mi co se stalo?" Když jsem to dořekl ona si sundala ruku z obličeje a tam byla nová modřina. Vykulil jsem oči a chvíli vstřebával to co jsem právě viděl. Po chvíli jsem se opatrně zeptal
A:" Kdo ti to udělal?!"
S:" A-alb-bert" vykokltala ze sebe, já jen řekl
A:" Tak Albert jo" řekl jsem podrážděně a vyběhl ze zázemí a běžel přes celou ZOO až do infocentra, vyběhl jsem schody a zamířil do kanclu toho idiota. Všichni na mě koukali jak na dementa, ale mě to bylo jedno. Otevřel jsem dveře a zařval
Ad:" Ty hajzle!" " Jsi se sebou spokojený, víš co si udělal?!!!"
Al:" Co to zase meleš, zpadl si z jahody???
Ad:" To spíš ty ne" " máš ty vůbec ponětí co jsem udelal" hned co jsem to dořekl dal jsem mu takovou pěstí, že se mu protivil ksicht spadl na stůl, židli a až potom na zem. Najednou tam vtrhla Sid a  jen se zděšeně dívala jak Bertíkovi tekla krev z nosu a z čela.