Navždy?

4

Už je to týden co jsem byla na návštěvě toho gangu. Toni se s semnou snaží bavit dál.
A mohu říct že se jí to i daří. Předci jenom Toni je celkem přátelská. Navíc se mám alespoň s kým bavit když jako každý jiný den utíkám z domu oknem. Ráno jdu do školy a rovnou od mého oblíbeného podniku. Není to u mě sice nic neobvyklého ale ostatním to přijde asi zvláštní. Co si o mě ale myslí ostatní mám no však vy víte kde. Přijdu ke škole a už mě vítá Maya s Toni. "Ahoj Bleir. Tak jak se těšíte na víkend?" Zeptá se nás Maya a někdo se možná na víkend těší ale já rozhodně ne. Slíbila jsem mámě že budu doma a pomáhat. Jelikož Samuel má tenhle víkend zase nějakou oslavu a to pro mě znamená jediný. Bude ze mě servírka a terč posměchu. "No já víkend strávím jako každý víkend. Zalezla doma buď to u kresby a nebo v knížkách." Usměju se a jdu dál do školy. Toni se zamračí nad mojí odpovědí, možná to bude tím že moje malé tajemství zná. Celý den se jim proto vyhýbám a však je jeden předmět u kterých je nemožné se jim vyhnout. Převléknu se tedy a jdu na se připravit na hodinu. "Bleir mám nápad, můžu jít dneska na chvíli k vám a promluvit si s nimi?" Přijde za mnou Toni, její návrh zní skvěle ale bohužel jí musím odmítnout.  "Díky za snahu Toni ale to neprojde akorát se to jenom zhorší, nechme to tak jak to je." Není to tak že bych si nevážila její snahy ale nechci si zhoršit svůj život tím že se budu jakkoliv pokoušet to změnit. Po škole jsem viděla Toni jak jde za svými byl tam dneska mezi nimi i Fangs, ukázala mi ať jdu k nim. Já jenom zavrtěla hlavou a ukázala na zapěstí čímž jsem naznačila že nemám čas a musím domů.
Doma jsem se převlékla psychicky se připravila.  Ležela jsem zády na posteli a přemýšlela jsem o tom gangu. Nechtěla jsem být doma ale zároveň jsem nechtěla mýt problém. Nakonec jsem se zvedla, vzala si mikinu, batoh a běžela ven. 
Přišla jsem k mému oblíbenému podniku, všimla jsem si i pár motorek, i té na který jsem jela minulý týden domů. Nad tím jsem jenom v duchu mávla rukou a šla dovnitř, objednala si to co vždy a sedla jsem si do mého boxu vzadu. Než mi přinesli jahodový shake tak jsem se na chvíli opřela hlavou o okno a zavřela oči. Uslyšela jsem kroky mířící ke mě, nějak mě nevyrušovali do doby než jsem si uvědomila že se zastavily u mě. Otevřela jsem tedy oči a podívala se kdo to vlastně je. "Ahoj Bleir, dlouho jsme se neviděli." Pozdravil mě a já mírně šokovaná jsem jenom přikývla hlavou. Potom jsem se rychle vzpamatovala. "Ahoj Charlie, no ano. Možná to bude tím že toho mám dosti na práci." Sednul si na proti mě a já tomu pořád nemohla věřit. "Slyšel jsem od Toni že máš nabitý víkend." Ihned jsem k němu zvedla oči. "Co všechno ti řekla?" "Nic konkrétního ale to je jedno kvůli tomu tu nejsem, zítra máme menší akci. Tak jestli chceš si vítána." Usměje se mile a já nevím proč ale jeho úsměv mě vykolejil na tolik že jsem si skoro nevšimla že mi už přinesli můj shake. Potom jsme si tam s Charliem ještě chvíli povídali a zjistila jsem že je to vlastně super kluk. Nechápala jsem že o něm Toni mluvila jako o bručounovi. Vždyť s semnou se bavil úplně normálně.