Sedím ve vlaku, sluchátka na uších a čmárám si prupiskou po ruce. Ano ve vlaku si čmárám po ruce a ono to kupodivu nevypadá špatně, i když jedeme poměrně rychle. Kouknu z okna, stmívá se... Miluju noc, je tak temná, plná tajemství,. Sama nevím, přitahují mě depresivní a záhadné věci. Odtrhnu se od okna a zabořím se do sedačky. Mlčím. Vedle mě sedí nepříjemná ženská, krátké černé vlasy, na čele viditelné vrásky, jakoby se často mračila. Pusu má stáhlou do tenké čárky a kouká upřeně před sebe. Jde na ní vidět, že ji absolutně nebaví tady se mnou sedět, ale co nadělá, podle mě se jí nikdo neptal. Přestanu tu obludu zkoumat a zaposlouchám se do písničky. Slova nic moc, ale ten beat mě fascinuje, jak ráda bych si ji teď pustila nahlas, točila se dokola, zpívala si. To bych ale nesměla být tady. Na cestě do psychiatrické léčebny...
ČTEŠ
Cool Kids
HorrorŽivot na psychiatrii ?? Dokážete si ho vůbec představit ?? První série, další série - Broken Kids
