Gejmrovec a Jiskra

Požár

Uběhl týden. Gejmr si s Jiskrou už docela rozumí. Gejmr chodil dříve spát, aby měl na Jiskru více času. Dříve chodil spát třeba ve 2 ve 3 hodiny ráno, ale teď chodil spát třeba ve 22 ve 23 hodin. Byl vyspalejší, měl na Jiskru více času a byl spokojen. Dokonce přemýšlel, jestli nepustí Jiskru do studia, ale nikdy se neodhodlal. To Jiskra vždy seděla u dveří a čekala, jen si říkala: "Co tam dělá?" Netušila, proč Gejmr neodchází do práce nebo proč si v té tajuplné místnosti povídá sám pro sebe. Udělal by líp, kdyby si povídal s ní. Dokonce si myslela, jestli není trochu na hlavu.

Ten večer šli spát dříve. Jiskra nemohla usnout, měla zlé tušení, že se něco stane. Nakonec usnula. Za dvě hodiny ji vzbudil zvláštní pach spáleniny. Stoupla si, došla k oknu, postavila se na zadní a koukla z okna. Nic moc vidět nebylo, protože byla tma, ale matně zahlédla kouř. Seskočila a došla ke dveřím. Začala čmuchat a ucítila víc a víc kouře. Začala hlasitě štěkat. Místnost se pomalu plnila kouřem. Štěkání vzbudilo Gejmra. Tehdy nevěděl, že Jiskra neštěká jen tak pro nic za nic. "Ticho!" okřikl Jiskru. Přišlo mu divné, že ho neposlechla a došel ke dveřím. Trochu pootevřel, ale hned zabouchnul. "Hoří!" vykřikl. Vyděšeně udělal několik kroků dozadu, zakopl, uhodil se o postel do hlavy a ztratil vědomí. Jiskra k němu hned přiběhla a olizovala mu obličej. Snažila se ho probrat, ale nic. Znovu začala štěkat. Pak Gejmra obešla, chňapla za oblečení a z posledních sil trochu popotáhla. Oheň se dostal i ke Gejmrovy do bytu a už si pochutnával i na dveřích ložnice. Jiskra naposledy štěkla, pak si lehla ke Gejmrovi do klína a zavřela oči.

Mezi tím:

Jiskřino štěkání vzbudilo celý dům, a tak se všichni kromě právě Gejmra a Jiskry stihli evakuovat. Majitelka celého domu zavolala hasiče. Ti vše uhasili. Jeden z hasičů vynesl Gejmra a druhý Jiskru. "Budou v pořádku?" strachovali se všichni, co se z domu dostali sami. Bylo jim jedno, že vlastně nemají kde bydlet, hlavně aby ten milý soused a jeho fena, co jim vlastně všem zachránila život, byli v pořádku. To se dostalo až do televize. Majitelka domu si s televizí promluvila a Jiskru nazvala "psím zachráncem".

Jenže co je to Jiskře a Gejmrovi platné? Gejmr leží v nemocnici v bezvědomí a Jiskra na veterině s velkými dýchacími potížemi. Asi po třech dnech se Gejmr probral. Jeho první otázkou bylo: "Kde to jsem?" Přišla za ním zdravotní sestra a odpověděla mu: "Jste v nemocnici." "A co tady dělám?" zeptal se Gejmr, "Pamatuji si, že u nás doma hořelo a že Jiskra štěkala, pak jen ránu do hlavy a dál už nic. Mimochodem, kde je Jiskra? Je v pořádku?" měl tolik otázek. "Takže popořadě." řekla sestřička. "Léčíte se zde a uzdravujete svou opálenou kůži a plíce plné kouře. Vaše fena leží na veterině a má, stejně jako vy potíže s dýchacím ústrojím." "Aha." řekl Gejmr a pak se zeptal: "A komu vděčím za záchranu?" Sestřička se na něj podívala nevěřícným pohledem. "Vy to nevíte? Zachránila vás vaše fena, je z ní hvězda." "Aha." řekl znovu Gejmr a hned na to se zeptal: "A kdy mě pustíte?" Sestřička přemýšlela, jestli mu to má říct a pak mu to řekla. "Pustí vás asi do týdne." Pak odešla. Jiskra se ve stejnou dobu trápila na veterině. Její dýchací potíže byly velice silné. Plíce měla hodně zanesené a vdechla nejeden kousek popela. Veterinář se o ni staral moc dobře. Dříve už Jiskra nějakou hodnotu měla, ale tímto incidentem hodně narostla. (Ta cena, ne Jiskra.) Ty tři dny, kdy ležel Gejmr zasněný v nemocnici, ona ležela v kotci, a tak tak mohla dýchat.

Po dalších čtyřech dnech pustili Gejmra z nemocnice s tím, že nesmí své popálené nohy moc namáhat. Prý ať ho ani nenapadne chodit běhat nebo nějak podobně sportovat. Gejmr přišel k domu. Hned se otočil a spěchal na veterinu za Jiskrou. Veterinář ho vítal se špatnými zprávami. "Přestala žrát, pije jen pomálu a spí minimálně. Jestli do ní něco nedostaneme, budeme muset přejít k jiným metodám." "Nemůže se jí třeba stýskat?" napadlo Gejmra. "Možná. Každopádně se kvůli tomu její stav zhoršuje. Pokud byste chtěl, aby měla minimální problémy, musela by podstoupit složitou a drahou operaci. Pak by ovšem mohla dělat to co dříve a navíc by jí zbyla jen jizva a drobounké problémy. Pokud by měla štěstí, nemusela by mít problémy žádné." řekl mu veterinář. "Ještě se chci zeptat, mohl bych si ji vzít domů? Třeba do ní něco dostanu. Můj byt byl zasažen jen málo." zeptal se ještě Gejmr i když čekal zápornou odpověď. "Víte vy co? Dobrá. Ale pokud do ní něco dostanete, dejte vědět." řekl mu veterinář a přinesl Jiskru. Musel ji přinést, protože vysílením nemohla chodit. Gejmr stál na parkovišti s autem. Položil Jiskru a odjel. Vystoupil před domem a nesl ji v náručí. V přízemí potkal majitelku domu a ta se ho zeptala na Jiskru. "Není to dobré. Bude muset podstoupit velmi složitou a drahou operaci. Nemyslím si, že s tímto zážitkem bude taková jako dřív. Nemyslím si to o nikom z nás." tím jejich rozhovor skončil. Když to Gejmr vykládal, Jiskra mu usnula v náručí. Byla spokojená a roztomilá. Jinak, Gejmr měl s tím steskem pravdu. Donesl ji do bytu, ale ten byl poškozen. Gejmr položil Jiskru na sedačku, kterou měl ve studiu a došel pro její pelíšek. Položil ji do něj a odešel. Našel Jiskřiny misky poměrně neporušené a donesl jí vodu a granule. Ona se probrala, koukla na Gejmra a začala to do sebe ládovat. Gejmr to uviděl a šel zavolat veterináři. Po té co se Jiskra nažrala, znovu usnula. Gejmr pak musel jít pracovat. Youtubovým fanouškům už se po videích určitě stýská. Šel zrovna točit hororovku a moc se těšil. Jenže při natáčení se v jednu chvíli hrozně vyděsil, až to vzbudilo Jiskru. Posadila se a zpozorněla. "Proč tak vykřikl?" ptala se sama sebe, "Vždyť se nic neděje? A kde to vlastně jsem?" Měla otázky, na které jí nikdo neodpověděl. Chvíli ho hlídala a nevydala ani hlásku. Gejmr se otočil a koukal na ni. Pak se otočil a pokračoval ve své práci. Jiskru však něco zaujalo. Byl to velký plyšový pes. Řekla si: "Že by konkurence?" pak ale zjistila pravdu. Jak mile se ujistila, že nic nehrozí, lehla si a znovu usnula. Gejmr pokračoval ve své práci.

(Teď se na chvíli vrátíme v čase.) Když se majitelka domu dozvěděla o špatném zdravotním stavu Jiskry, rozhodla se jí nějak pomoct. Spolu s ostatními obyvateli domu založila fond "Zachraňme zachránce", kam lidé mohli posílat peníze, které budou využity na Jiskřinu operaci. Peníze mohli posílat pouze po dobu 48 hodin. (Tak a teď spět ke Gejmrovi a Jiskře.)

Po dvou dnech si už Gejmr říkal, jestli vůbec Jiskra bude moci být v pořádku. Až někdo zazvonil. Byla to majitelka domu a poprosila ho, aby vyšel před dům. On tedy vyšel před dům, kde už čekali obyvatelé domu, televize a pár kolem jdoucích. Gejmr ještě televizi požádal, zda by neukazovali jeho obličej a nenahrávali jeho hlas. Chtěl zůstat utajen. Majitelka domu začala: "Bylo nám líto vaší feny Jiskry a chtěli jsme jí nějak poděkovat za záchranu života. Proto vám teď předávám vybrané peníze na její operaci." "To je moc." řekl Gejmr s údivem, "A ale děkuji. Víte vy co? Já si vezmu tolik, kolik budu potřebovat a zbytek rozdám mezi vás požárem poškozené." A tak si Gejmr vzal tolik peněz, kolik potřeboval a zbytek spravedlivě rozdělil. Poté zavolal veterináři a domlouvali se na termínu operace. Termín našli až za týden. Ten uběhl jako nic. Gejmr vzal Jiskru do auta a odvezl na veterinu. Veterinář ho přivítal a Gejmr měl pár otázek: "Pokud se to povede, bude v pořádku? Jak dlouho to asi bude trvat a jak to bude drahé? Co když se to nepovede?" "Nemusíte se bát. Operace se povede a Jiskra bude jako dřív. Bude to trvat hodně dlouho a stát ještě víc, ale mohu vás ujistit, že pokud máte svou fenu rád, je toto nejlepší volba." řekl mu veterinář a Jiskru si odvedl. Gejmr si sedl v čekárně a čekal. Čekal opravdu dlouho, než za ním někdo přišel. Přišel pán, co operoval Jiskru a řekl: "Už je hotovo. A měla štěstí, zbude jí jen jizva a špatné vzpomínky. Ty drobné problémy budete za chvíli přehlížet. Necháme si ji tu přes noc." dořekl, otočil se, nakročil si, pak se otočil zpět a řekl: "Něco vám řeknu. Já vám ji normálně závidím." pak odešel. Gejmr smutně svěsil hlavu a pomalu odcházel. U východu se, ale vzchopil a s dobrým úmyslem a přesným cílem vyšel ze dveří. Když sedal do auta, ještě jednou koukl ke dveřím a pak odjel.

Přijel další den hned na otevření. Veterinář ho přivítal s úsměvem na rtech a beze slov přivedl Jiskru. "Jiskro!" vykřikl Gejmr radostně, přidřepl si a roztáhnul ruce. Jiskra mu radostně vběhla do náručí a v duchu si říkala: "Konečně, konečně ti došlo, jaká jsem." Gejmr poděkoval a odvedl si Jiskru. Doma ji pohladil, podrbal a poprvé pustil do studia. "Tak Jiskro, něco ti musím říct. Toto je mé studio a má práce. Jsem Youtuber a má přezdívka je Gejmr. Točím videa se svými přáteli a ode dneška budou tyto dveře otevřeny i pro tebe. Vím, že mi rozumíš, a proto to dělám." tím dopověděl a užíval si Jiskry plnými doušky.