Gejmrovec a Jiskra

Dva děsivé dny

Uběhlo již půl roku od doby, kdy se Jiskra naposledy viděla se svým posledním štěňátkem. To to uteklo. Smutek ale často vystřídala zábava a Gejmrův smích. Přesto se blížila doba zlomu. Gejmr sice natáčel videa spolu se svými přáteli, ale přecijen už to bylo půl roku od doby, co se neviděli osobně.

Byl duben. Gejmr vzpomínal na loňský rok. Tehdy byl KJG sraz trochu posunut, tentokrát tomu tak být nemělo. Právě naopak. Měl být už brzy a u Gejmra. Jiskra se samozřejmě těšila také, neboť návštěva znamená více pamlsků, hlazení, drbání za ušima i na hřbetě. Jenže něco takového obnáší hodně příprav dopředu. To se trochu podepsalo také na Gejmrovi. Potřeboval připravit materiály pro nové super video.

Přibližně dva dny před tou událostí už bylo na Gejmrovi vidět, jaké má starosti. Přes noc špatně spal, což nepomohlo při jeho práci další den. Poslední den vše dochystával. Bylo toho víc, než si myslel. Natěšený Gejmr, hodně pod tlakem, neměl náladu na nic, natož na hraní s Jiskrou. Jiskra si po chvíli hrát nechtěla. Poznala, že ho něco trápí a hned tak ho to pustit nehodlá. Potřeboval se trochu odreagovat. Nic takového se však neuskutečnilo. Právě naopak. Gejmr se trochu rozzlobil a vysvětlil Jiskře, že na ni prostě nemá čas. Ona ho poslechla a odešla ze studia.

Odpoledne ji Gejmr šel vyvenčit. Měl stále ten stejný ustaraný výraz jako před tím. Kvůli tomu Jiskru procházka nebavila. Byla smutná, protože se její pán nebavil. Procházka tedy byla k ničemu. Když se z ní vrátili, šel Gejmr pokračovat v přípravě zbylých věcí. Jiskra se zabavila svými hračkami, jenže jí to přišlo moc dlouhé. Vešla do studia a vyskočila na pohovku. Pozorovala chvíli Gejmra a pak se rozhodla uskutečnit velice tajný účinný plán, jak ho rozveselit. "Dostanu ho od počítače, potom z herní židle a na konec ho povalím a umazlím nebo upusinkuju a budu to dělat tak dlouho, dokud nepřijde na jiné myšlenky. Lovu zdar!" Nenápadně seskočila z pohovky a došla k židli na kolečkách, na které seděl. Gejmr si toho ani nevšiml. Chvíli přemýšlela, jak uskutečnit první část jejího plánu, pak ji napadlo. "Chňapnu jeho židli a odtáhnu ho pryč i s ní." Jiskra popadla židli a táhla. Brzy přestala, protože ji boleli zuby a s židlí stejně nehla. Pak dostala nápad. Odběhla. Hned na to přiběhla s její hračkou alias lanem. To položila Gejmrovi do klína. Gejmr neměl náladu si hrát. Jiskra to věděla a doufala, že přiváže lano k jeho židli. On to kupodivu udělal. Jiskra pak chňapla lano a táhla a táhla. Židli by utáhla bez problému, ale když na ní seděl Gejmr, vždy to jen cuklo. Jiskra to tímto nevzdávala. Ustavičné cukání mu totiž tak trochu znemožňovalo práci. Naštvaný Gejmr se zvednul ze židle. Jiskra cuknutím přitáhla židli k sobě. "Jiskro, potřebuji to dodělat, ale to ty očividně nechápeš. Do kouta! Místo! Zůstaň!" řekl Gejmr rozčileně Jiskře. Ta ho poslechla a smutně odkráčela do kouta. Tam si lehla. Po chvíli začala kňučet. Gejmr ji napomenul. "Ticho!" Jiskra ztichla.

Gejmr pracoval až do noci. Pak si šel unaven lehnout a Jiskry v koutě si ani nevšiml.

Další den se konala ta slavná událost. Gejmr natěšený, připravený na vše stále neosvobodil Jiskru ležící v koutě. Gejmr se už nemohl dočkat, když vtom zazvonil zvonek. Gejmr běžel otevřít a přivítal Kela. "Jawo je ještě dole. Něco si zapomněl." řekl Kelo a podíval se směrem dolů ke Gejmrovým nohám, jakoby něco hledal. "Co je?" zeptal se Gejmr. "Kde máš Jiskru?" "Asi ještě vyspává." "Asi." řekl Kelo. Vešli ke Gejmrovy do bytu a uchýlili se rovnou do studia. Tam si sedli na pohovku a Kelo koutkem oka zahlédl Jiskru smutně ležící v koutě. "Proč mě nevítá? Jiskro!" Jiskra si stoupla. "Jiskro! No pojď sem!" řekl Kelo. Jiskra stála jak přibitá. "To je divné." řekl Gejmr. "No pojď sem, Jiskro!" řekl a poplácal na stehno. Jiskra vystartovala, nechala se pohladit a odběhla. Šla se napít. Vždyť nepila od minulého dne. Hned po té znovu přiběhla, vyskočila na pohovku a z vděčnosti olízla Kela. Ten se tomu jen zasmál. Pak si Jiskra položila hlavu ke Kelovi do klína a on zpustil. "Gejmre neuvěříš. Víš, jaký pes u nás vyhrál přehlídku krásy? Taiki. Pokud vím, ty jsi tak pojmenoval jedno ze štěňat." řekl Kelo a zarazil se, protože Jiskra začala tak urputně vrtět ocasem, že si myslel, že tam vyvrtí díru. Pak se ozval zvonek. Jiskra se zvedla a šla ke dveřím. Gejmr otevřel a ve dveřích stál Jawo. Ten pak Gejmrovi i Jiskře potvrdil, co říkal Kelo. Pak šli točit video. Mělo být vtipné, protože při sobě měli helium. Jiskra tomu všemu přihlížela. Jenže Kelo prohrál a musel se trochu hélia nadýchat. Pak promluvil, což Jiskru totálně vyděsilo, utekla a zalezla pod stůl stejně jako v kapitole Štěňata. Ti tři se tomu smáli a hned na to se smáli tomu, jak se směje Kelo s heliem. Jiskra se brzy vrátila a pozorovala ty tři, jak se chovají jako malí kluci. Na konec videa si dali helium všichni. To byl smíchu. Počkali, až helium vyprší a Gejmr jim nabídnul, že by mohli všichni tři jít Jiskru vyvenčit. Kelo i Jawo souhlasili.

Uteklo to stejně rychle jako loni u Jawa. Kelo i Jawo odjížděli spokojeni a vysmáni. Stejně na tom byl i Gejmr a těšil se, co bude dál.