Power of darkness | Harry Potter [CZ]

16. Kapitola

16. Kapitola

Loudal jsem se o půlnoci po chodbách hradu, když v tom mě jakýsi velice nepříjemný a povědomý hlas zastaví. ,, Nemůžete spát, Tome?'' Otráveně jsem protočil panenkama a otočil se za hlasem.

,, Dalo by se tak říci...'' Odpověděl jsem.

,, Asi mi neřekneš důvod, proč nemůžeš spát.'' Brumbál s rukama za zády se pomalu začal ke mě přibližovat. Začínalo mě otravovat, jak se musí vždy ve všem šťourat.

,, Je to čistě osobní věc, takže...ne.''

,, Chápu, ale ... ale doufám, že to není nějaké zvrácené, že ne ,Tome?'' Jeho tvář trochu zvážněla, avšak se mnou jeho vážnost nic nenadělala.

,, Jistě, že ne, pane.'' Zalhal jsem mu a lehkým úsměvem na tváři, aby to dodalo pravdivosti.

,, Dobrá, mimochodem...nevíš, kde je Katherine?'' Zeptal se a já začínal mít tušení, že má podezření. Proč by se jinak takhle vyptával?

,, Bohužel to také nevím. O Morgensonovou se nezajímám, pane.'' Další zvrácená lež.

,, Opravdu? No...abych tě dál nezdržoval... Dobrou noc.'' Já se otočil zády k němu a se zlomyslným úšklebkem pověděl:

,, Dobrou pane profesore...''

***

- Katherine -

1. Noc

Přecházela jsem z jednoho místa na druhé a snažila se něco vymyslet. Už jsem zkusila všechno. Mlátila jsem do dveří, hůlkou jsem se je snažila rozbít, pokusila jsem se přemístit. Jediné, co by možná vyšlo, je skočit z okna -tedy pokud půjde otevřít.

V zoufalství jsem spadla na podlahu a začala si škubat vlasy. To přece nemůže udělat! Když řeknu ano, tak budu muset být bůh ví na jak dlouho jeho...poskokem? A když řeknu ne? Sám říkal, že neví, co by se stalo.

2. Noc

,, Bombardo!'' Zařvala jsem na plný čáře, avšak ze zdi se jen zaprášilo. ,, Sakra!'' Mrskla jsem hůlkou do kouta a rozběhla se proti dveřím. Ta bolest, co poté nastala se nemohla rovnat bolesti, kterou mi do teď Tom způsobil.

,, Je velice zábavné, jak se snažíš dostat ven...avšak, nedělej to, co právě teď děláš! Zlomila sis ruku...'' Otočila jsem se a za mými zády stál Raddle. Snažil se ke mě přiblížit, ale já se od něj neustále vzdalovala. Tedy až do doby, kdy jsem narazila na stěnu. Přiblížil se ke mě natolik, že mi lehce vzal ruku a svojí hůlkou jej pohladil.

Bolest náhle ustoupila. Proč tohle dělá? Proč mě uzdravuje, když ví, že třeba řeknu ne a on mě zabije? Ale počkat...když nechce, aby se mi něco stalo...

Zlomyslně jsem se usmála. Teď mu budu dělat peklo, i když to bude bolet!

Víte, co má Katherine za lubem? :)