Harémem se toto horké letní ráno prolíná mnoho dívčích hlasů. Každá z konkubín má přidělenou nějakou práci. Jsou tu skupinky uklízeček, zahradnic i služebných. Ty, které jsou talentované mají možnost se naučit číst, psát, či hrát na nějaký hudební nástroj. A ty z nejšťastnějších jsou vybrány Valide sultánkou pro jeho výsost. Pokud se jim podaří otěhotnět a porodí mužského potomka, stanou se z nich vážené sultánky a mohou získat obrovskou moc.
V harémové bráně se objeví postarší dáma a za ní dva sluhové s obrovskými truhlami. Všechny konkubíny se k ní začnou nadšeně rozbíhat.
,,Ale no tak dívky nebojte se, na všechny se dostane!" Zasměje se a začne vytahovat všechny látky, šperky a další doplňky z truhel. Konkubíny se snaží zalíbit sultánovi a jelikož nesmí opustit palác, mají jedinou šanci si nakoupit, když obchodníci zavítají za nimi.
,,Ayse hatun, zase jsi zdražila? Ty stejné látky minule stály o deset akče méně!" Zlobí se jedna z dívek.
,,Nestěžuj si, ve městě jsou ještě o čtvrtinu dražší! Od té doby co se zvedly daně jde cena hedvábí nahoru," ohradí se obchodnice a rozkládá všechno své zboží na malé stolečky.
,,Copak Hatice, došli ti už peníze? Pořád se strojíš ve drahých šatech, ale jeho výsost si tě ani nevšimne," začne se smát nějaká konkubína a ostatní se přidají. Hatice je rozzuřená.
,,Přestaň si se mnou zahrávat!" zakřičí a strčí do ní.
,,Jsem sultánova oblíbenkyně, jak se opovažuješ na mě sahat?!" odvětí druhá konkubína a vlepí Hatici silný pohlavek.
Během pár chvil obě leží na zemi,vzájemně se mlátí a trhají si vlasy. Kolem nich se vytvoří obrovský hlouček, ale nikdo se nezmůže nic udělat. Jejich křik je slyšet až na druhou stranu paláce.
V bráně harému se objeví správkyně Dudu Hatun. Hlasitě udeří svou dřevěnou holí do mramorových dlaždic, aby dala najevo svou přítomnost. Všichni okamžitě zmlknou.
,, Nevěřím svým očím. Sloužím tu přes třicet let ale tohle jsem ještě nikdy nezažila! Jste snad divoká zvířata? Máte jediné štěstí, že tu není Valide sultánka. Ona by se nad vámi neslitovala. Ale trest vás rozhodně nemine," zvolá naštvaně a přikráčí k jednomu z aghů.
,,Třicet ran holí," řekne mu a odejde zase pryč. Obě bojující konkubíny se začnou strachem třepat.
,,Prosím Dudu hatun smiluj se!" Volají na ni, ale marně. Pořádek a řád harému je klíčový a bez tvrdé výchovy se to neobejde. Tyto dvě hříšnice ale mohou být rády, že nedopadly mnohem hůře.
*****
Zlatou chodbou se ozývají svižné kroky jakéhosi muže. Nikdo ho nezná, zřejmě je ze města. Má namířeno do komnaty Pinhana aghy, hlavního černého eunucha. Je to nejvýše postavený muž v paláci, na starost má sultánův harém. Pomáhá Valide sultan a občas se zůčastní i jednání divanu.
,,Musím mluvit s Pinhanem aghou, je to nezbytné," oznámí strážcům u dveří. Jeden z nich na chvíli zmizí do komnaty a následně ho pustí dovnitř.
Neznámý muž se ocitne v obrovské zlatavé místnosti. Přední stěnu dominují vysoké dveře ústící na terasu a hned vedle nich se nachází pracovní stůl z afrického dřeva. U něj sedí muž tmavší pleti oblečen v těch nejkrásnějších šatech posetých různými šperky.
,,Kdo jste?" Otáže se Eunuch a zavře spis, který dosud četl.
,,Jsem Selim Agha, poslal mě ctěný Sheyh-Islam. Musím Vám doručit velmi důležitou zprávu," řekne a vytáhne si z kabátu papírové psaní. Předá ho a beze slova zase zmizí. Pinhan je zvědavý. Co by tak mohl nejvyšší duchovní chtít?
Rozdělá smotanou ruličku, na jejímž konci je červená pečeť. Pozorně se začte do obsahu psaní. To, co v něm je, ho velice překvapí...
*****
Služebná rozpaluje malé železné kamínky v nádobě. I hned poté na ně položí dva porcelánové šálky s čerstvou kávou.
,,Prosím sultánko," podá Valide její kávu a posléze i Handan. Ukloní se a zmizí v uličkách palácové zahrady.
,,Jaký je to krásný den, že Handan?" řekne Safiye a ukousne si kousek sladkého lokše.
,,Jistě sultánko," odpoví Handan sklesle. Tato odpověď Valide moc neuspokojila.
,,Stalo se něco? Nějaké problémy v harému?" Otáže se starostlivě a pohladí ji po tváři. Snaží si s ní udržovat vřelé vztahy. Vychovávala si ji k poslušnosti dlouhá léta. Na oplátku jí ochraňuje a posílá jí svému synovi více, než ostatní konkubíny. I přes její snahu ale Jeho výsost preferuje svou první ženu.
,,Halime sultan si zase dělá, co se jí zachce. Včera večer-," snaží se odpovědět, ale mezitím se v zahradě objeví malá holčička s krásným úsměvem. Rozeběhne se za Valide.
,,Dilrubo! Moje sladká vnučko!" Obejme ji Safiye a dá jí dvě pusy na tvář.
Dilruba sultan je jediná dcera sultána Mehmeda a Halime Sultan. Ještě spolu mají již zmíněného nejstaršího Mahmuda.
O pár chvil později přijde i Halime. Safiye ihned zvážní.
,,Dobré ráno, sultánko," řekne a ukloní se.
,,Pojď, posaď se Halime," odpoví Valide a uvolní jí jeden polštář u stolu. Hlavou se jí honí spoustu myšlenek. O čem mluvila Handan? Co se včera stalo v harému bez jejího vědomí?
,,Doufám, že se mým vnoučatům daří dobře," pousměje se Safiye a pohladí Elisabeth, která jí spokojeně leží na klíně.
,,Buďte klidná, učitelé Dilrubu velice chválí," odvětí klidně a také si nabere trochu lokše.
,,A co náš princ Mahmud? Slyšela jsem, že byl navštívit oddíl janičářů. Jistě ho musí mít v oblibě."
Halime dojde, na co Valide naráží. Moc dobře ví, že jejího syna nemá v lásce a jeho spor s otcem jí určitě potěšil.
,,Ano, mají ho velice rádi. Však jistě víte, že se rád politicky angažuje, na rozdíl od Jeho výsosti," neodpustí si narážku.
Safiye je pobouřená. Jaká drzost! Než ale stačí cokoliv říct, Halime se začne svíjet v bolesti. Okamžitě se k ní seběhnou dvě služebné.
,,Sultánko, co se Vám stalo?" zašeptá jedna z nich. Ona se ale nezmůže na nic, než pár vzdechů.
Handan jen v nezájmu přihlíží. Otrávila ji snad Valide? Nebylo by to poprvé, co by se snažila zbavit nepohodlných konkubín, pomyslí si. I kdyby to tak bylo, Handan by to jen prospělo.
Safiye se ale tváří dosti překvapeně. Nevypadá, že v tom má prsty.
,,Odneste ji na ošetřovnu. Rychle!" poručí dvěma dívkám a v rychlosti opustí zahradu.
Další kapitola je tu, doufám, že se vám příběh zatím líbí. Pomalu se nám to rozjíždí a budou se dít v skutku zajímavé věci :D. Budu rád za každý vote, komentář, nebo radu :).
ČTEŠ
Topkapi
Historical FictionTopkapi. Palác smrti a pekla. Srdce východní říše. To všechno jsou názvy pro sídlo Osmanské dynastie. Prošlo tudy mnoho krutých vládců, velkolepých sultánek, ale i ubohých otrokyň. Mezi těmito studenými zdi nemá nikdo slitovaní. Buď se chopíš moci...