Geek Camp Secret /DOKONČENO/

Polibek

Už jsem nad tím nechtěl přemýšlet, tak jsem se sebral a šel jsem za Danem. Nechtěl jsem mu odpustit, ale odmítám být s Terkou v jedné místnosti a už vůbec s ní nechci spát v jedné posteli.

„Pojď."
Odtáhl jsem si ho dál od ostatních.
„Lukáši přísahám, že už jsem ti řekl všechno."
„O to nejde... můžu si přestěhovat věci k tobě? Nechci být s ní v pokoji."
„Jasně. Chceš s tím pomoct?"
„Dobrý. Zvládnu to."

Vešel jsem do budovy a přestěhoval jsem své věci do Danova pokoje. Terka mě tímto neskutečně zklamala. Věřil jsem, že bude ta pravá. Tuhle podpásovku jsem nečekal. Ale asi jsem mohl, je hezká a každý ji má rád. Může mít kohokoliv. Tak proč by se zahazovala se mnou.

Už jsem ven nešel. Spadl jsem do postele a čekal jsem než přijde Dan.
Po pár minutách strávených na mobilu se objevil ve dveřích.
„Čekám tu na tebe."
Řekl jsem skoro bez emoce.
„Já vím. Tak povídej."
Sedl jsem si, podíval jsem se mu do očí a arogantně jsem se na něj usmál.
„Já jen pořád nechápu, jak jsi mohl spát s mojí přítelkyní. Myslel jsem, že jsme nejlepší přátelé."
„Já vím. Už jsi to říkal. A nevím co víc chceš slyšet kromě toho co už jsem ti řekl."
„Nepřišlo ti to ani trošku blbí?"
„Chtěl jsem ti to říct už dlouho. Nikdy jsem tohle nechtěl. Netuším, kolikrát ti to mám zopakovat abys to pochopil."
„Co si myslíš o Lence?"
„Milá mladá holčina. Má tě ráda."

Vzal jsem mobil a napsal jsem jí. Třeba si to přečte.
„Hele, já chápu, že jsem tě zklamal a nemáš důvod mi odpouštět, ale fakt mě to mrzí a nechtěl jsem."
„Dane... už to nechci řešit. Věřil jsem jí, že mě vážně miluje a hlavně jsem věřil tobě. Docela mi to ublížilo a prostě... dej mi čas."
„Jasně... no... půjdu ještě za ostatními."
„Fajn. Hele, poslal bys sem Lenku prosím? Neodepisuje mi."
„Okey."
Odešel a já zase zůstal sám v tom nekonečném tichu. To ale narušilo lehké zabouchání na dveře.
„Dále."
Do dveří vešla brunetka.
„Ahoj."
Milý pozdrav a lehký úsměv.
„Chtěl jsem s tebou mluvit."
„Já vím. Co potřebuješ?"
„No... odešla jsi a nic jsi neřekla. Pořád čekám na tvou reakci."
„No- já... já nevím."
„Nevíš? P-promiň, jestli ti to vadilo. Nechtěl jsem, aby to dopadlo takhle."
„O to nejde. Bylo to krásný a řekla bych, že nějaké city tam jsou, ale prostě nechci být jen pomsta Terce."
„To nejsi! Nejsi a nebudeš. Něco k tobě cítím už delší dobu."
„Takže?"
„Takže kdybys chtěla být něco víc než jen kamarádka... mám o tebe zájem."
„Slibuješ, že fakt nebudu jen pomsta?"
„Slibuju. Můžu tě teď políbit bez toho, aby sem někdo přišel?"
Věnovala mi vřelý úsměv a přitáhla si mě k sobě. Naše rty se opět shledaly. Po dnešním dnu plném zklamání to bylo příjemné zakončení.

Asi není úplně nejlepší nápad skákat z vztahu do vztahu, ale teď je mi to jedno. Terka během jednoho večera zakopala hodně hluboko všechny moje city k ní. Teď už můžu jen doufat, že mi Lenka neudělá to samé. Ale to už je ve hvězdách.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Všechny vás zdravím, sama jsem to nečekala, ale je tady kapitola!!

Udělala jsem na tomto účtu zásadní změny. Chtěla bych vás informovat, že budu teď spíše psát svoje kradší příběhy, možná udělám i nějakou složku na jednodílovky/povídky. Ale především bych se teď chtěla zase více věnovat psaní sem❤️.

Nevím, zda budou ještě nějaké fan fikce. Pravděpodobně ano, ale nedokážu říct kdy, protože se spíše věnuji vymýšlení příběhů. Chápu že ne všechny z vás to může zajímat, ale za jakoukoliv podporu budu ráda a moc vám všem děkuju, že jste vydrželi tak dlouho🫶🏻.