Geek Camp Secret /DOKONČENO/

„Udělám ti ze života peklo"

•pohled Lukáše•
Když konverzace nějak tak skončila, odtrhl jsem se od svého týmu. Potřebuju si urovnat myšlenky. Ale prvně si musím promluvit s Terkou.

Našel jsem ji na chodbě před naším pokojem. Seděla a koukala do mobilu. Vypadala roztomile. Po chvilce jsem na ni promluvil.
„Lásko?"
„Tady jsi. Hledala jsem tě."
„Ty jsi mě hledala? Proč?"
„Prý jsi koukal po jedné tábornici."
„Cože? A po jaké?"
„Po jedné z tvého týmu. Už jsem tě omrzela?"
„Zlato přestaň. Víš, že tě miluju."
„A proto koukáš po jiných?"
„Víš co? Na tohle nemám náladu. Chtěl jsem s tebou trávit čas a ne se hádat. Až dostaneš rozum, můžeme si promluvit."
„Je to Lenka že?!"

Na to jsem jí už neodpověděl. Zavřel jsem se na pokoji a bylo mi víceméně jedno, co teď dělá. Nechtěl jsem to vědět.

•Pohled Terky•

Když zabouchnul, odešla jsem. Byla jsem dost naštvaná. V ten moment se ale na chodbě proti mně objevila Lenka.
Když kolem mě procházela, chytila jsem ji pod krkem.
„Terezo, co to děláš. Pusť mě!"
„Tak hele. Pozorně poslouchej. Přestaň mi kurva dělat do přítele. Vidím jak ho balíš a koukáš po něm. Radím ti dobře. Nech ho na pokoji, jinak ti udělám ze života peklo! Dávej si na mě pozor."
Pustila jsem ji. Prakticky hned se vydala ke svému pokoji.

Za týmem jít nechci a na Lukáše teď nemám náladu. Je tu už jen jeden člověk, se kterým se teď mohu odtrhnout od reality.

Zaklepala jsem na dřevěné dveře. Prakticky hned mi otevřel tmavovlasý, vysoký klučina.
„Můžu?"
„Pojď dál."
Hned, co jsem vešla do pokoje za mnou zavřel dveře.

•pohled Lenky•
Přišla jsem na pokoj a lehla jsem si. Netuším, co tohle mělo znamenat. Jen co jsem si lehla, přišlo mi oznámení od Instagramu. Psal mi Lukáš.

Lukáš
Ahoj Leni. Tak co? Jaký máš pocit z týmu?

Lenka
Ahoj. Hele myslím si, že máme docela super tým. V pohodě lidi a tak. Proč se ptáš?

Lukáš
Jen mě zajímal tvůj názor...

Lenka
Mohu se tě teď na něco zeptat já?

Lukáš
Samozřejmě

Lenka
Jen mě zajímalo, proč jsi na mě tak koukal...

Lukáš
Nevím. Nějak jsem se zabral do myšlenek a nevnímal okolí. Promiň.

Lenka
Okey. V pohodě. Jen mě to zajímalo, protože jsem na chodbě potkala Terku a byla docela nepříjemná.

Lukáš
Promiň. Zkusím s ní potom promluvit.

•pohled Terky•
„Co chceš Tery?"
On to ví moc dobře. Jen si se mnou hraje.
„Co myslíš?"