- Ch -

28 4 21
                                    

Chamtivý

Takový jsem si připadal, kdykoliv jsem viděl, že mluvil na někoho jiného. Žárlil jsem a toužil jsem si ho přivlastnit pro sebe. Abych jen já mohl hodiny poslouchat, o čem mluvil a co jej zajímalo.

Pochopil jsem však jeho hru. Musel jsem napřed překonat sám sebe, abych ho mohl slyšet řečnit.

Musel jsem polknout ten zatracený knedlík, abych ho mohl poslouchat. Nezbývalo mi nic jiného, než začít jako první.


Chaos

Alespoň to jsem myslel, že poslouchám, když na mě další den začal mluvit. Byl to chaos vět a slov, často nezávazně napojující se na sebe, ale já si to užíval. Bavilo mě poslouchat ho.

Neustále jsem se smál a to i ve chvílích, kdy se mnou nebyl, protože jsem na to donekonečna vzpomínal.

Musel jsem mu to oplatit. Oplatit mu tu chaotickou energii, kterou mě naplnil v tom nejlepším slova smyslu. Chtěl jsem jej vzít na kolotoče.

Jen aby poznal, co jsem cítil, kdykoliv jsem jej viděl.  

----

----

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

----

A protože je tu ještě jedna čtenářka, která mě i tento příběh podporuje od jeho začátku, ráda bych věnovala další část moonie_hae

moc ti děkuji za všechnu podporu a krásné komentáře! ♥

- Calagvi

Carousel/ʸᵒᵒⁿᵍᵘᵏKde žijí příběhy. Začni objevovat