Prolog

23 4 0
                                    

Ozval se výstřel a hned na to i rána dopadajícího těla, která jasně značila přesnost střelce. Spokojeně se pousmála a skryla ve stínech. Pistoli si zastrčila za opasek. Vítr jí z hlavy odfoukl kapuci, která byla součástí jejího obleku. Světlé vlasy s rudými konečky, vypadajícími, jako zamazané od krve, se rozletěly do všech stran.

Najednou se před ní zjevil podobně starý kluk, v totožném oděvu. Jejich oči se střetli. "Splněno?" zeptal se. V jeho ledovém hlase nebyla ani stopa po jakýchkoliv pocitech, ale ona věděla, že má obavy. "Samozřejmě," pousmála se a sledovala, jak se její společník s úšklebkem rozplyne.

Hned za ní se ozvali potiché kroky. Jediná její reakce byla však ta, že se jí rozzářili oči a ona se otočila. To už k ní přišla dívka ve stejném obleku. Z hlavy si strhla plášť, čímž odhalila její rovně zastřižené, nastříbrno nabarvené, vlasy. Blýskla po své kamarádce úsměvem a lehce jí objala. Když se odtáhli, nově příchozí se zašklebila: "Jaký byl lov?" Odpovědí ji bylo krátké zasmání. "Úspěšný jako obvykle." Hned na to si spolu plácly, nasadily si kapuce a vydaly se každá jiným směrem.

Rudá Vrána [Warcross]Kde žijí příběhy. Začni objevovat