Stevovo dvojče? (Bucky FF)

Kapitola 1.

Somethink Just like this  tuto písničku doporučuji pustit si k této kapitole navodí dobrou atmosféru

Datumy narození
James Buchanan 'Bucky'  Barnes - 10. Března 1917
Steve Rogers- 4.Července 1918
Lisa Rogers- 4. Července 1920

PS: řekněme, že měl Bucky odklad a chodí do třídy se Stevem
---------------------------------------------------------
1926  29.8. 18:00
Bucky
„Večeře je na stole Steve, Bucky, Liso pojďte se najíst" uslyšel jsem ze zdola a Steve mě šťouchl do ramena a s úšklebkem řekl „závody" a rozběhl se ke dveří v tu chvíli jsem se vzpamatoval a rozběhl se za ním. Když jsem vyběhl z pokoje byl už téměř u schodů. Doběhl jsem ho a na schodech ho předběhl. Chvíli jsem si myslel, že jsem vyhrál, ale spletl js se Steve kolem mě profrčel po zábradlí. Chtěl jsem ho předběhnout tak jsem ještě zrychlil. Viděl jsem jak už je Steve na konci a tak jsem se rozhodl, že poslední 4 schody skočím abych tam byl dřív jak on. (samozřejmě že srandy)

Doskočil jsem na poslední schod a ztratil jsem rovnováhu a spadl na zem. Pak se za mnou ozvalo „Bucky!? Bucky není ti nic? ". Byla to Lisa nemohl to být nikdo jiný. Sedl jsem si a otočil se směrem ke schodišti  „Ne to je dobrý jsem v pohodě". To už ke mě Lisa přiběhla a vyjekla „Bucky, tobě teče krev z nosu! "

Sáhnul jsem si pod nos a opravdu tekla mi krev. A  tak jsem se pokusil Lisu uklidnit „ Ne to nic není to je dobrý "

„Steve nestůj tady a dojdi pro mamku!" křikla Llisa na Steva. Steve doběhl do jiné místnosti a Lisa mezitím něco hledala.

„ Vydrž Bucky jen najdu kapesník" chvíli probíhala po místnosti a hledala kapesník tak jsem se jí znovu pokusil uklidnit „ Lis buď v klidu nic to není "

Sáhla si do kapsy, vytáhla kapesník a podávala mi ho. Kouknu jsem se na ní Jako fakt? A ona mi vecpala svůj kapesník do ruky a řekla „ to je můj kapesník a neboj je čistý"

Opět jsem se na ni podíval jako jestli to fakt mysli vážně. V ten moment mi vyrthla kapesník z ruky a přiložila mi ho k nosu.

Něco mě v nose zalechtalo a pak přispěl Steve s mamkou. Lisa mi pustila nos a už mi z něj krev netekla.

Překvapilo mě jak rychle se krev zastavila. Stoupla si a místo ní si ke mě klekla Stevovo  mamka. Podívala se mi na nos a řekla „Dobrá práce Liso, ale ještě mi podej ten kapesník ".

Lis ji podala kapesník, kterým mi předtím otřela nos a Stevova mamka ho podala mě „Ještě si ho chvíli nech kdyby se ti ta krev spustila.

Po večeři Lis se Stevovou mamkou sklidily že stolu a šly mít nádobí. Se Stevem jsme šli do pokoje a tam jsme si hráli s vojáčky.

Po chvíli se na chodbě ozvaly kroky, doufal jsem, že je to Lisa a tak jsem vyšel z pokoje.
Opravdu, byla to Lisa zrovna mířila do svého pokoje.

„Liso!"  křikl jsem za ní. Lisa se otočila a vypadalo, že se mě i lekla, nechápal jsem to.

„Ano Bucky?" zeptala se „ Díky jak jsi mi pomohla s tím nosem". Lisa se usmála a dost stydlivě řekla „Není zač "."„Ale je " odpověděl jsem.

Začervenala se, usmála se. Pak se otočila a odběhla do svého pokoje

Doufám, že se vám kapitola líbila.
Ještě bych chtěla popřát všechno nejlepší moji kamarádce, která má zítra narozeniny.