Stevovo dvojče? (Bucky FF)

Co Teď?

Ahoj, omlouvám se za pozdní vydání, ale měla jsem problém s WiFi. Tak teď je tady další kapitola tak si ji užijte 🙂

                                                                       

Nejspíš si všiml ubrečené Lis a řekl „Lis " a rozběhl se k nám Lis si ho všimla vyrthla se Lou a obehla na dívčí záchodky a Lou se rozběhla za ní.

Bucky ke mě doběhl a zeptal se „Steve co se stalo Lis??"

Podíval jsem se na Buckyho. A se smutným výrazem mu řekl „ty ani nevíš co jsi způsobil ".

Bucky se na mě vyděšeně podíval „co?? Co jsem Lis udělal? "

„Ach jo. Nela ji nenávidí a ona zase nenávidí Nelu"

Bucky pořád nechápal „Aha to jsem nevěděl. A cože to Lis tolik vzalo? "

Už jsem mu to chtěl říct, když v tom jsem si uvědomil, že to by asi Lis nechtěla. „Promiň Bucky, ale to ti nemůžu říct, na to musíš přijít sám."

Lis
„Lou co teď? ". Ptala jsem se a snažila se uklidnit. „No já nevím, třeba ho Nela k tomu donutila".

Naštvaně jsem si poposedla a vysmrkala se. „když jsem tam přišla tak to nevypadalo, že by mu to nějak moc vadilo"

Podívala jsem se na hodinky které mi dala mamka. „Lou už by jsme měly jít jinak přijde pozdě na hodinu."

Zamyslela jsem se a pak dodala. „Podívej se jestli už odešli prosím." Lou vykoukla ze dveří a řekla „Ne ještě neodešli."

Povzdechla jsem si a řekla „Eda se nic dělat už musíme jít" naposledy jsem se vysmrkala, omyla jsem si obličej a otřela oči.

Nadechla jsem se a vykročila ven, směr naše třída. Lou šla kousek za mnou a pak došla vedle mě, takže jsme šly vedle sebe.

Když jsme procházely kolem bráchy a Buckyho, Bucky se mě zeptal „Lis jseš vpořátku? "

Snažila jsem se zachovat vážnou tvář a odpověděla „Ano pane Barnesi, ale to vás nemusí zajímat"

Aby nebylo poznat, že už chci být co nejdřív pryč jsem udržela stejnou rychlost chůze až do třídy.

Steve
„Co jsem ji udělal??"ptal se znovu Bucky. Povzdechl jsem si a řekl „Nemůžu ti to říct to by ti Lisa musela říct sama."

Bucky přešlápnul z jedné nohy na druhou. „Ale čím jsem ji tak naštval ". „Nemůžu ti to říct" řekl jsem důrazněji „ale věř mi, že tohle nejspíš budeš napravovat fakt dlouho. "

Když se Bucky znovu nadechoval aby mi něco řekl. Zastavil jsem ho „Za chvíli zvoní, musíme už jít nebo přijdem pozdě". Řekl jsem a rozešel se do třídy.

Bucky mě došel a řekl mi „Steve ať už jsem Lis udělal cokoli, prosím řekni jí, že se jí za to omlouvám, nechci aby na mě byla naštvaná. Vždyť mě k tomu Nela donutila". „Fajn fajn dnes večer ji to řeknu, ale nemysli si, že ti to hned odpustí ona taková není.

17:30
Lisa
Seděla jsem u stolu a koukala na fotku Steva a Buckyho(tu co mi poslali z chaty, když jsem byla v nemocnici) v nemocnici jsem tehdy strávila jen 3 dny. Pan doktor mi sádru sundal už po týdnu, protože se mi to zhojilo během 3 dnů, ale on tomu nemohl uvěřit a tak mi sádru sundali později.

Přemýšlela jsem nad tím co se stalo ve škole. Hrozně mě to mrzelo. A stále jsem si kladla otázku, proč zrovna Nela.

Vzala jsem fotku zmačkala ji a hodila do koše. Někdo zaklepal na dveře „Ano? " řekla jsem.

Otevřely se dveře a dovnitř vešel Steve. Měli jsme smluvené speciální klepání, protože jsme často dělali v pokoji blbiny a když někdo klepal tak jsme poznali jestli je to ten druhý nebo někdo jiný.

Klepali jsme 2 krát krátce pak byla chvíli odmlka a pak zas 2 krát krátce. Poprvé se klepalo na spodu dveří a podruhé uprostřed. Podle zvuku bylo poznat kde na dveřích se klepe. Uprostřed to znělo to znělo tenčeji a dole hlubšeji.

Steve se ve dveřích na chvíli zastavil a pak se ke mně rozešel a říkal „Lis on Bucky... " „Co Bucky?" oborila jsem se na něj.

„Bucky by se ti chtěl omluvit " tahle věta mě rozhodlia doufala jsem, že Steve neřekne Bucky u proč jsem brečela „Cože tys mu to řekl??"

„Nenene neřekl " začal se obhajovat Steve. „Tak za co se teda omlouvá"

Hádám, že teď Steve nevěděl co říct a po chvíli zase začal „Mohla bys mě prosím nepřerušovat a poslechnout si to celé" poprosil mě.

Věděla jsem, že to nemá rád, protože to neustále zažívá ve škole a tak jsem kývla na souhlas a nechala ho mluvit.

„Když jsi odběhla na záchody přiběhl ke mě Bucky a ptal se mě co ti je. Já jsem mu řekl, že to zvoral a taky jsem mu řekl, že mu to nemůžu říct. Pak když jste kolem nás prošly ptal se mě znova, ale já jsem mu to fakt neřekl " dodal když viděl mé povytažené obočí.

„ A pak mi řekl jestli bych ti nemohl říct, že ať už ti udělal cokoli tak, že se ti omlouvá"

Když jsem věděla, že už zkončil. Řekla jsem „Aha a proč mi to teda nepřišel říct sám, vždyď cestu k nám zná jako svoje boty?"

„Myslel si, že bys s ním nechtěla mluvit " párkrát jsem pokývala hlavou a řekla „No tak to si myslel správně"

Bylo chvíli ticho, takovéto nepříjemné ticho naštěstí ho přerušil mamčin hlas „Večeře, pojďte se najíst".

Steve se zvedl a šel je dveřím „Steve "řekla jsem „řekni prosím mamce, že za chvíli přijdu" Steve kývl a vyšel že dveří.

Otevřela jsem okno v našem pokoji aby se tam vyvětralo a chtěla jsem jít na večeři.

Zaslechla jsem nějakou hádku a vykoukla z okna. Vydělá jsem Buckyho a Lukase (jeho spolužáka) jak se spolu hádají div, že se nezačali prát.

V tu chvíli mi hlavou pro lesk dokonalý plán, jak se za to co se stalo Buckymu i trochu pomstít.

Byl to skvělý plán a jeho hlavní položkou byl Lukas.