Stevovo dvojče? (Bucky FF)

Broken Brooklyn Heart

3.10. 1932
Lisa
„No tak mu to řekni " šťouchla do mě Lou (moje nejlepší kamarádka). „Sakra to nejde" řekla jsem. „Jak jakože nejde?" „Nemůžu za ním jen tak přijít a říct mu, že se mi líbí". „Můžeš proč ne?"„Prosím tě jak by to vypadalo, vždyď je to bráchův nejlepší kamarád?"

„No a?? " nedala se Lou. Povzdechla jsem si a snažila se jí to vysvětlit „Od té doby co se známe jsme JEN KAMARÁDI!! ".

Lou se na mě nedůvěřivě podívala a řekla „Ale říkala jsi, že se ti líbí!" „ To jo ale.. "  „Ale??"
„Vždyď chodí o dva ročníky výš" „ No a?? " odbyla mě zase .

„bylo by divné, kdyby žákyně 7. ročníku vylévala své srdce neskutečně hezkému žáku 9. ročníku " „No vidíš právě jsi řekla, že se ti líbí " v tu chvíli se na chodbě objevil Bucky. Úplně jsem ztuhla a snažila se dělat jakože nic.

Bucky zašel za roh. A Lou se hned vzpamatovala a začala mě tam tlačit. V tu chvíli do nás opovržlivě strčila NELA, holka kterou nenávidím a ona zase nenávidí mě.

Zmizela za rohem. A Lou do mě zase šťouchla „No tak běž!"  zrudly mi tváře. „ Tak dobře, ale až nebudu tak rudá a nechci znovu vidět Nelu." Lou přikývla.

Po chvíli opět řekla „už se nečervenáš tak běž". Na chvíli jsem opět zaváhala „Ale co mu mám říct?" „ To co cítíš. Vím zní to jako nějaký proslov, ale myslím to vážně." řekla a usmála se.

„dobře" řekla jsem a pomalu vykročila. Když jsem došla k rohu v duchu jsem si řekla 'nádech výdech Liso to zvládneš'

Pak jsem si uvědomila, co když už tam nebude. Nějaký hlásek v mé hlavě mi dal řešení. Vždyď tam je vždycky s bráchou a povídají si na lavičce. 'No tak Liso to zvládneš' říkala jsem si v duchu. Fakt je ten, že se mi Bucky líbí už dlouho, ale nikdy jsem mu to neřekla.

Naposledy jsem se z hluboka nadechla a vydechla a vykročila jsem vpřed.

„ Bucky?"... v tu chvíli mi po zádech předběhl mráz a nešlo se  mi nadechnout. Před sebou jsem viděla Buckyho, člověka do kterého jsem byla zamilovaná až po uši jak se líbá a Nelou.

Nemohla jsem tomu uvěřit, do očí se mi začaly hrnout slzy. Nela mě zabíjela pohledem když se odtrhla ústy od Buckyho totálně mě jediným pohledem zpražila.

Zdřevěněly mi nohy. Nemohla jsem se nadechnout přes pichlavou bolest v hrudníku. Nela se opět přitiskla Buckymu k ústům a v ten moment jsem věděla, že jediné mrknutí a slzy co jsem s těží zadržovala mi po tečou po tvářích.

Rozběhla jsem se zpět k Lou. Nejdříve usmívala, ale když zjistila, že brečím Podívala se na mě vystrašeně.

Doběhla jsem k Lou a ta se mě hned zeptala „Co se stalo??" přes slzy jsem vyděla rozmazaně jediné co jsem dokázala že sebe vykoktat bylo „On je tam s Nelou" po tom jsem se rozbrečela ještě víc. „to bude dobré" snažila se mě uklidnit, ale já věděla, že tohle už dobře nebude.

Steve
Běžel jsem na naše místo kde si s Buckym vždycky o přestávkách. Obvykle tam chodíme spolu, ale dnes jsem si musel ještě odskočit na WC a tak tam teď běžím.

Ostatní kluci kolem mě běželi jen pokusem, ale i tak mě předbíhali. Štvalo mě to jak jsem byl malý.

„Hele prcek běží " slyšel jsem za sebou. Nejspíš narážka nějakého maho spolužáka.

Snažil jsem se to nevnímat. Začalo mě bodat v boku a tak jsem zpomalil do chůze. Pak jsem se zastavil úplně a snažil se bolest rozdýchat.

Když mě v boku přestalo bodat znovu jsem se rozešel. Zabočil jsem za roh a překvapeně jsem zůstal stát.

Uviděl jsem Buckyho a Nelu jak se spolu líbají. Když si mě Nela všimla vstala pohladila Buckyho po tváři a řekla mu medový hlasem „Zase někdy přijdu, ale dnes už nás vyrusilo moc lidí" řekla a odešla.

Když řekla, že je vyrusilo už moc lidí lekl jsem se. Dokonale se mi totiž vybavil včerejší večer.

Kdy jsem měl ségře říct, že už je večeře. Přišel jsem ke dveřím a slyším jak si tam sama se sebou povídá „ach jo jak mu mám říct, že se mi líbí ach jo " otevřel jsem dveře a vidím jak Lis bleskurychle schovala nějakou fotografií pod polštář. Stihl jsem však zachytit kdo byl na one fotce, byl to Bucky a já, vyfotili jsme tuhle fotku na chatě a poslali jsme jí Lis dopisem, protože byla v nemocnici se zlomenou nohou.

Když Nela odešla Bucky ke mě přišel a když viděl jak jsem zaražený zeptal se mě. „Děje se něco Steve? "

„kdo všechno vás viděl jak se líbáte?"  Bucky se na mě nechápavě podíval „Kdo všechno vás viděl se ptám!"

Bucky se stále nechápavým pohledem řekl „No ty a..." „ A???" „... A myslým, že Lis" „Lis?? " „jo myslím, že to byla Lis"

V tu chvíli jsem tušil co se stalo. Svým nejrychlejším během jsem vyběhl za roh a uviděl Lisu a Lou doběhl jsem k nim a Lisu objal věděl jsem co se stalo a taky jsem věděl, že miluje Buckyho.

Za chvíli zpoza rohu vyšel Bucky a zavolal „Steve" 
Odstoupil jsem od Lis a podíval se na něj.

Nejspíš si všiml ubrečené lis a řekl „Lis " a rozběhl se k nám Lis si ho všimla vyrthla se Lou a obehla na dívčí záchodky a Lou se rozběhla za ní.

Bucky ke mě doběhl a zeptal se „Steve co se stalo Lis??"

Doufám, že se vám nová kapitola líbila. Budu ráda za každý komentář nebo hvězdičku. Možná jste si už všimli, že kapitoly vychází vždy v pátek. Tak se na další kapitolu můžete těšit zas příští pátek. Mějte se hezky🙂