Po nějaké době mě postava s lopatou, co v sadu kope díry, přestala děsit. Mého nejlepšího kamaráda Tomáše moje historka zaujala a chtěl zjistit, co jsem v sadu viděl, ale nikdy se mu nepovedlo mě přemluvit, abych se tam vrátil. Jenže teď, když už to bylo více než tři roky, jsme se rozhodli, že v sadu přespíme. Když budeme mít štěstí možná se záhadná postava zase objeví. Tomáš doma řekl, že jde přespat k nám a já zase řekl, že jdu přespat k Tomášovi. Náš plán nebyl úplně dokonalý. Ale jak chcete vysvětlit mamince, že jdete přespat do sadu? Měli jsme se sejít v 7 večer na kraji sadu. Sbalil jsem si spacák a do batohu hodil baterku a nějaké sušenky. Obul jsem si své krásné boty značky Šrajtofle s.r.o., ty u nás v Kotěbotkách nosí skoro každý. Rozloučil jsem se s maminkou a běžel k sadu. Už z dálky jsem viděl krásně rozkvetlé stromy a heboučkou zelenou trávu. Doběhl jsem na kraj sadu a rozhlédl se. Nikde jsem neviděl Tomáše, a tak jsem vylezl na strom a čekal. Tomáš za chvíli přiběhl a sednul si do trávy. Připravil jsem se na to, že seskočím dolů a vylekám ho, ale než jsem to stačil udělat, uvelebila se vedle mě na větvi rezavá kočka se zelenýma očima. Dívala se na mě, až jsem měl chvilku pocit, že se mi snaží číst myšlenky, protože je to tajně vycvičená FBI kočka, která má za úkol monitorovat dění v naší vesnici. Po chvilce strnulého sezení na větvi jsem skočil. Tomáš zaječel a vyskočil na nohy. ,,Cos dělal tam nahoře?" vyhrkl Tomáš. ,,Chtěl jsem tě vylekat." vysvětloval jsem. ,,Tak to se ti povedlo." zašklebil se. Tomáš ze země posbíral své odložené věci a spolu jsme se vydali hledat vhodné místo pro přespání. Došli jsme na místo, kde jsem viděl postavu kopat jámu. Místo bylo porostlé trávou a strom, za kterým jsem se schovával byl celý obsypaný růžovoučkými kvítky. Tomáš ukázal na místo vzdálené asi 10 metrů od nás. Byly tam dva keře a nebylo tam moc vidět, vypadalo to jako ideální skrýš. Odložili jsme si věci do trávy a posadili se. Pozorovali jsme tenké sluneční paprsky protínající koruny stromů. Povídali jsme si s Tomášem, zatímco se stíny prodlužovaly, až slunce úplně zalezlo za kopec. Najednou za námi zašustilo křoví a vyskočila z něj rezavá kočka. Tomáš se na ni ale nepodíval, protože na obloze hledal první hvězdy. Kočka se mi začala otírat o nohy. Hladil jsem ji a ona začala tiše příst. Tomáš se na mě podíval, ukázal na oblohu, kde byl přímo nad námi vidět Velký vůz. ,,Hele Velký vůz a támhle je vidět Herkules a Drak." Jak jsem se snažil na obloze hledat souhvězdí, která mi Tomáš ukazoval, tak jsem si ani nevšiml, že rezavá kočka někam zmizela. Lehli jsme si do vlhké trávy a koukali na oblohu, na které se mezi nekonečnou temnotou třpytily maličké hvězdy.... Na obličeji jsem ucítil hebké tlapičky. Probral jsem se. Ani nevím, kdy jsem usnul. Všude kolem byla tma, Tomáš vedle mě v klidu ležel se zavřenýma očima a oddechoval. Posadil jsem se, ale ihned jsem strnul. Uslyšel jsem za sebou nějaký zvuk. Znělo to jako, když někdo vykopává díru. Prudce jsem se otočil a podíval se směrem odkud zvuk přicházel. Byla tam. Byla to ta postava. Lehce jsem zatřásl Tomášem. Ten se hned probudil a já naznačil, aby byl zticha. Ukázal jsem směrem odkud přicházel zvuk rýče zarývajícího se do země. Tomáš se posadil a usmál se na mě. Na tohle jsme čekali. Vtom postava vydala podivný zvuk, jakoby jste chtěli řvát zlostí, brečet a přidušeně ječet zároveň. Pak dokopala díru, vysypala do ní další pytel a díru začala zahrabávat. Když dodělala svou práci odběhla pryč. Nás si naštěstí za celou dobu nevšimla.
